2. Seč2.
Seč =
porub. S. tmavá, Dunkel-, světlá, Lichtschlag, přípravná, Vorbereitungs-, pru- hová, Coulissen-, toulavá, Plänterschlag, m. Škd. —
S. =
mýť (míť). Liekař vždy jmá čáku k seči, pták rád slyší, kděžto skřečí, sluha věří slibné řeči. Alx. V. 7. Lékař má naději k seči = k sekání. Cf. Sečba. Opatrný vykládá: Liekař (čížbař) má čáku k seči (k pasece, že tam něco chytí). —
S. =
rána. Náhle sahá po svém meči, plášť přetíná jednou sečí. Sš. —
S. Louka na 2 seče = kterou dva seči za den posekají, louka čtyř měřic. Brt., S. N. II. 113. —
S. =
zně. Ještě bylo daleko do sečí. Mor. Rgl. —
S. =
les u Přerova. Pk.
Seče, les u Kožlé. Pk.