SestřenecSestřenec, nce, m., vok. -če. —
S.,
ze sestry syn, der Schwestersohn. Výb. I. 509
., 811. —
Sestřenci =
děti (synové) sester, con- sobrini, Geschwisterkinder. V. — Též
děti (synové) od bratra a sestry, amitini, Bruders-, Schwesterkinder. Kom., Bdž. — Též
ses
te
r vnukové, aneb z bratra a sestry vnukové, zweite Geschwisterkinder. V. — Též
dvou sester muži, Männer, die zwei Schwestern haben
. V
. Poručníka činím Petra sestřence svého. Püh. II
. 409. (II. 513.).
S. Vachotóv. Pč. 4. Ale s. jeho vlastní znal, že jest sa- mostříl jměl; Ale Matúš se k tomu nezná, ani druhý s.
NB. Tč
. 93.
, 198
. Vz Sestře- nice
. Bratranci.