SezvánětiSezváněti, ěl, ění,
sezvoniti, il, ěn
, ění, zusammenläuten
. —
abs. Už sezvánějí. Slyšel zvonit, ale ne sezvánět. Prov. —
koho. Sezvoniv obec, ustavil jim hejtmana. Bis. 67. —
koho čím kam: lid
do kostela velikým zvonem na hrubou (mši) s. Us. —
se kde. U matky boží sněžné se sezvonili a podlé obyčeje k rathouzu starého města běželi. Bls. 69. — se. Když se pozvání, brzy se sezvání (když počne někdo něco omlouvati, brzy vytasí se se záměrem svým). Lb.