ShladitiShladiti, il, zen, ení;
shlazovati = uhla- diti, zusammenglätten o. -streichen;
zahla- diti, zkaziti, zahubiti, tilgen, vertilgen
. Jg. —
co: vlasy (uhladiti), Br., hřích (zahladiti), V., město
. Us. S. koho. Rk. Jako bláto shlazuje. Ž. wit. 17. 43. Shlaď viny mé. Kom. Jeho zásluh s. nelze. Us. Dch. (Umřel Ježíš), aby pýchu naši shladil; Věrně tací lehce by Krista shladili, kdyby jim ta řeč stála; Neb viem, že mnozí, mnějíce by lépe rozuměli, což dobře jest psáno, shlazují a zle napi- sují; Těla božieho přijímanie hřiechy shla- zuje, všědnie i smrtedlné
. Hus I. 17., 244., 440., III. 177. S. hanebnosť, nevedomosť a nestateč. Sš. II. 8
. —
si co na kom. Shla- dil si na něm svou žáhu (učinil mu to, čeho si přál, aby se mu pomstil)
. Us. Vrů., Kp. -
koho odkud. S. někoho se světa. Pass
., Výb. II. 9. Pro tu příčinu dóm Jeroboam zhřešil jest a vyvrácen a shlazen s(e) země; Co škodí člověku, že
z té dcky chce jej shladiti lidská hlúposť, poňavadž z knih ži- vých neshlazuje ho zlé svědomie? Hus. I. 446
., III
. 227
. —
koho jak. Potři v zemiech našich nepřátely, shlaď je
u věk a věky vě- koma. Rkk
. 54. Kterýž kolivěk Hřích
skrze pokání shlazen nebude, ihned svú těžkostí k jinému táhne. Hus III. 184. —
co,
koho čím: hřích dobrotou, Jel., koho ukrutnou smrtí, Kram., písmo nožíkem (vyškrabati)
. Brikc. S. písmo nožem
v listině
. J. tr. Protož zápisové ohrazení těmi pečeťmi s podpisy svědkův učiní v súdech i krom súdů plnu víru; když jedně nebyli by shlazováni a naj- více na místě zle domnělém. S
. při času dání neb na místě vlastních jmen nebo na počtu peněz. CJB. 415.