Shroutiti se — večShroutiti se —
več: v rumy. Čch. Sl. 78. —
kam: k zemi. Vrch. —
kde. Ta chatrč
nade mnou se shroutí. Čch. L. k. 24. —
čím. Nedej, ať se trpkým sklamáním naděje mé shroutí. Čch. Mch. 94. —
kdy.
Za nímž (tleskotem) hned se shroutil. Čch. Mch. 23.