Sklamati kohoSklamati koho: lid, chudého, Hus II. 154., I
. 451. A
ač co koho zklamal sem, vracuji čtverověččie. Hus II. 407., 305. —
koho čím. (Kupec) zklamává blížnieho někakým obyčejem lichvy; Tiem hřiechem zklamal Adama
v ráji; Ďábel svú lží mnohé zklamal. Hus I. 218., II. 91., III. 116. I proč's sklamal svatým duchem? Št. Kn. š. 137.
— koho, se v čem. S. někoho v úfnosti, Kyt. 1876. 20., v naději,. J. Lpř. S. se v ně- čem. Hus III. 127. Človek nerad vyzná, v čem se zklamal. Sb. vel. I. 106. —
na čem.
A řekl mně na ničemž nezklamávati. Půh. I. 223.
— jak. S. někoho trpce, velmi. Us., Hus. —
koho kdy.
V toto léto z-li sú kněžie lživí mnohý lid. Hus I.
340. —
oč: o statky. Chč. 637. Mlynář zklamá blížnie o obilé. Hus I. 209.