2. Slez2
. Slez (strsl. Slez?, příp. -ez?. Mkl. B. 318.), i, f., pl. S
lezy a
Sleze, genit. Slez, m
., (zastr. Slezí),
Slezsko (Slézko, V.,
Slízsko, Žer.), a, n, Silesia, Schlesien. S. od řeky Slezy n. dle Šf. od Selingův, kteří tam bydleli. V Slezi města dobyli. St
. let. Do Slez, St. let., v Slezích. Háj. Horní a dolní Slezy. Zlob. — Jg
.