SloučitiSloučiti, sluč, slouče (íc), il, en, ení;
slučovati, sloučivati = spojiti, vereinigen, verbinden, zusammenfügen;
spřáteliti, ver- einigen
, versöhnen
. Jg. —
co, koho. On je zase sloučil (spojil, spřátelil)
. Us. Oba zá- vody s. Dch. S. částici a jméno
. Bž. 236. A co pán Bůh slúčí, žádný nerozlúči, leda rýl, motyka, co sa zemi týká. Sš
. P. 787. —
co jak: v jedno. —
co, se (kde) s kým: jedno s druhým s. Kram. S duší se sloučil. Br. Kyseliny slučují se
v soli s kysličníky. Ml. — Kom.