SmilníkSmilník, a, m., der Hurer. S., sr. lit. pasmilinti, verleiten, smillus, der Näscher, smailus, der Zeigefinger, smalstib?, der Leckerbissen. Mkl. aL. 129. Někteří (mají za bohy) ženy biedné, jako všichni smilníci a zvláště kněžie smilní, jenž kráše odievají své ženy kuběny než Kristovy živé a svaté obrazy; Pochlebují, aby svú vóli s člověkem v hřieše měli, jako s. své frejířce řka, že vše chce pro ni učiniti, což požádá; S-ci v žádosti své mají viece bolesti než utě- šeni« ; Ještě i tělesně jsú obecně velicí s-ci a veliké smilnice bez plodu; Jest to nej- horší, ktož se chlubí zlými činy jako lapky nebo s-ci. Hus I. 67., 259., 298., II. 130., III. 178. Zkazie vilnici dóm tvój a zrušie s-ci město tvé. BO. Cizoložník cizí lože poskvr- ňuje, s
. své. Kom. S. s krevní přítelkyní. D. — S.,
cizoložník, der Ehebrecher. V.