Smyčec
Smyčec, Čce, v obec. mluvě šmytec, tce, na Moravě smyček, čku, m., od smýkati, poněvadž se jím po strunách smýká, der Geigen-, Fiedelbogen. Smyčec. V. Housle se smyčcem smýkají. Kom. Smyčcem struny přebíhati. Us. Žíně u s-ce; smyčcem dolů = tah dolů, der Abstrich; smyčcem na- horu = tah nahoru, poussé, der Aufstrich; tahy smyčcem, die Bogenbewegung; hla- vička u smyčce, der Kopf; hůlka u smyčce, der Stock. Hd. Vz Ořech (ku konci).