SmýčitiSmýčiti, il
, en
, ení;
smýčívati = s
mý-
kati, tahati, schleppen
, ziehen;
smýkáním utírati, smetákem čistiti, kehren. —
co,
koho: živého ho smýkali. V. Kocur liči (počítá), už ostatní smyči (tahá)
. Sš. P. 743. —
kudy čím: koňmi
po městě. Baba plače a nařiče, že se smyči po blatě. S
. P. 681. —
čím. Děvečky světnice smetákem smýčí. Us
. —
kdy. Před poklízením musíme s. Us. —
odkud: dříví
z lesa s. (smýkati)
. Us. —
co jak:
za sebou něco s
. (táhnouti). Us. Šd.