Snop
Snop, u, snopek, pku, snopeček a snopček, ečku, m., snůpek. S., strsl. snop?, fasciculus. Mkl. L. 70., B. 27. S. = několik hrstí požatého obilí, které povříslem v jedno jsou svázány, kdežto sláma vymlácená do otepí se váže, der Bund, die Garbe. Vz S. N. S. omlácený: oklep, oklepek. oklepka; s-py roubíkem vázati; vazač s-pů n. snop- kář; z hrstí s-py vázati. Šp. Spodní částka s-pu naproti klasům slove: pýření, řítol, řítoví, řítí. Vz Řiť. Us. Obilí sbírají v s-py a svazují povřísly. Kom. S-py skládati. D. Snopy do mandelů klásti. Šp. Žádný nemá roli své žádnému pronajímati buď z polo- vice neb z třetího snopu. Gl. 317. Vytrhajte najprve kúkol a sviežte jej v snopky k pá- lení, ale pšenici sbeřte (skliďte) do stodoly mé. Hus II. 54. Na pravej straně viděl s. na s-ě státi, na levici devět ženců a to byly smrti; Pacholek má v sobě tolej falšivosći, jak v ječmenném s-pě bývá mnoho osći; Kolik je klásečků v ječmenném snopečku, tolik falešnosti při každém synečku; Ženci žali po snope, můj nejmilejší po kopě; Baran skáče, snopy na vóz hádže (hází). Sš. P. 45., 307., 554., 742. (Tč.). Spí jako s. (Vz Spáni); Lépe státi za svým s-em než za cizím mandelem; Všecky v jeden snopek svážeš (Vz Stejnosť). Č. Všecko v jeden snopek váže. Vz Ztřeštěný. Lb. Leží jako s. bez seba. Mt. S. Lepší vlastní s., nežli cizí mandel. Hrš. Ten je jako s. (= těžký). Us. Dhn. Je zpitý jako s. (notně). Us. Brt. Jako s. opilý. Bern. Vz Opilý. — S., svazek čehokoli jiného. S-pky = došky. V. Písek v s-py vázati (něco marného, nesmyslného dělati). Ros., Bdl. Vítr ve snopy vázati. U Jižné. Vrů.