SoptitiSoptiti, il, ěn, ění;
soptěti, ěl, ěn, ění;
soptati, soptám a sopci;
sopotati: soptívati. S. =
silně dýchati, stark athmen, keuchen, hauchen;
vyhazovati ze sebe, vyprskovati, sprühen, speien;
vycházeti z někoho, sprühen;
hněvati se, soptati se, sršeti, vztekati se, Flammen u. Feuer speien, Trotz äussern. Jg. —
abs. Ten soptí (se zlobí)! Us. —
co: plamen
, oheň, dým. Jg. S. vzdory, krutosť (äussern). Jg. Oblak soptá rudý blesk. Jbl. 107. Skok na skok pro vrazěch sě hnachu, ránu na ránu sopticím krutú krutosť. Rkk. 13. —
čím: plamenem, ohněm, dýmem,
Jg., zlostí. Us. — Ráj., Troj. —
odkud. Parný dým
z nich (z býků) sopce. Troj. Pěna mu z tlamy soptěla. Sych. Čemu naše braň jmá tepruv ot vrcha soptati krutosť? Rkk. 10. —
na koho čím. Býci na Iasona soptili lítými plameny. Troj. 55. (Pára), kterou na mne soptí starý strůjce svárů. Sš
. Bs
. 8. —
čím proti k
om
u. Proti němu záštím s-li. Sš
. J. 97.