1. Sos1.
Sos, u
, šůsek, sku, m., z
německého Schoos =
postranní a dolní díl kabátu muž- ského, svěsek. Us. Na Mor. =
klín, klínek
. Brt. Vz Pola. Tahati někomu šosy (= úsilně prositi). Us. Přináší vodu v šose. Vz Opilý. Běžel domů, jakoby mu šosy doutnaly (== rychle). U Jičína. Sedláčku, ušij si šos (nelze snadno třikrát po sobě správně vy- sloviti)
. Šosy mu lítají, se plantají. Us. Hý