Soupeř, súpeřSoupeř, súpeř, e, m.,
kdo s druhým při vede, der streitende Theil. Ms
. pr. hor. — S.,
pr
oti komu se pře vede, der Gegner, Widersacher
. Súpeř dva svědky hodna maje přednější jest ku právu než žalobník víc svědků maje. Brikc. Ktož žaloby neprovede na svého s-ře. O
. z D
. Ktož se svému s-ři
brániti má, jest-li múdrý, nejprve se uteče ku písaři. O. z D. Nemá jednomu slušeti ze soupeřů, což by druhému neslušelo. CJB
. 385
. — Kn. rož. 244. — S.,
spolu obžalo- vaný, der Mitbeklagte. Ms. pr. pr.