Souvrať, i, f., souvratíSouvrať, i, f.
, souvratí, n. =
úvrat =
záhon po koncích pole přes příč oraný hlavně tam, kde se a
ž do konce dojížděti nemůže, die Pflugwende, Pflugkehre, der Anwand, Voracker, das Gewande
. D., MV., Kál.
, Ktk. S. naposled a to na příč se oře. Us. Hk. Sil jsem proso na s-ti
, nebudu ho žíti. Nár. pís. — S.,
v stilistice conversio, epi- phora, opakování na konci průpovědí. Nz. Cf. Complexio.