SpasitelnýSpasitelný = spasující, prospešný tělu n. duši, heilsam. S. učení. Jel. Věc lidem s-ná. V. S. právo. V.-
S. víra ve smyslu činném šp. prý m.:
spasný, neboť
spasitelný jest prý ten, kdo spasen býti může; ale to mínění jest
mylné, cf
. předcházející a kromě toho: S. víra, Us.; s. porod, léta, vtělení boží, V., pro s-nou chvíli (pro spasení, pro Boha). Us. S
. napomínání. Dch. Mněli sú, by modlitba hlasitá v sobě sama byla člo- věku s-ná; S
. přikázanie; Ale na tuto s-nů radu hovadní lidé sě neobrátie; Ty lékař - stvie s-né dáváš v té věci posvátné
. Hus I. 290., 316., III
. 210., 266
. — S.
, mohoucí spasen býti, errettbar
, erlösbar. Ros.