Speřiti seSpeřiti se, il, en, ení —
sraziti se, zu- sammenstossen, handgemein werden. —
abs. Ti kluci se s-li
. U Rychn. —
s kým, s čím. Uhři s Pražany se mužsky spořili. Let. 41. Buď kdo buď, že se s ním speřím. Ctib. —
jak. Speřili se
s velikou horlivostí. Troj
. 379.