SpořitiSpořiti, il, en, ení;
spořívati = množiti, gedeihen lassen, segnen, mehren;
šetřiti, shrbiti, sparen. Jg. —
abs. Kdo chce s., od úst musí začíti
. Prov. MP., Jg. —
co kde. Ty svatý duše, koho chceš,
v duši sporíš i živíš. Leg. —
co: pravdu s. (lháti). Ros. Což neslušně spoří Stýskal, to utratí s hanbou Výskal. Reš. —
čeho k čemu. Spořil toho k větší (nuzné) potřebě. V. —
čemu (kdy). Aby se penězům
v darování nespořilo. Eus
. Města se zmocnili, ničemu nespořili. Mus
. — Jg
. Vz Skrovniti, Šetřiti.