StěťStěť, i, f.,
štět, u, m
., jinde:
štětina, seta, die Borste. D. —
Štěti nebo štětiny u rostlin =
vlasy tuhosti osin nejsoucí však prodloužená žebra. Rostl. I. 40. b. Také ==
nožka u mechu. U mechů a játrovek štěti- novitě prodloužená nožka
. Rst. 189., 196. Š. = stopka plodonosná nesoucí na konci výtrusnice podobající se malým tobolkám víčkem uzavřeným (u mechu). Vz Schd.
II. 260., Kk. 88., 8. — Š. =
kůl do země za- ražený, na němž se staví, der Pfahl, Rosť
. Na štětcích stavěti
. Us
. — Š-y =
drobné koly před jezem, stěna špuntová, die Vor- brüstung
, die Spundwand. Nz. — Š., u, m. ==
základní kamení na silnici, das Strassen- pflaster, der Steinsatz
. Us. Jg., Šp.