StíženýStížený;
stížen, a, o, beschwert. —
čím: neštěstím, pracemi (obtížený). V. Dva (-Jer- niané jsou vězením stížení. Dač
. I. 243. —
kde: v zajetí
. C. —
proč. Kdo se pro něco (něčím) stížen býti domnívá. J
. tr. —
od čeho. Uzdravuje všecky s-né od ďábla. Sš
. Sk. 127
. — S. =
stížný, Klag-, S. psaní. Akt
. m Ferd.