StohStoh, u (zastr.
stůh), stožec, žce.
stožek, žku,
stožeček, čku
, m. Der Schober. Strsl. stog?
, acervus
, vlasky pertica, circa quam foenum congeritur. Das Wort hängt mit lit. stogis Dach, stind. srag und griech.
öteyio nicht zusammen
. Sthrněm
. stakkr
, Haufen, Heuschober. Mkl. aL. 70., B. 24. S. = kůpa n. hranice obilí řemeslně složená,. S.
, kůpa, brali, brh, broh, kuče, brožek. S. sena, pšenice, V., slámy, obilí (obilný), D.. ko- nopí. S. a Z. Obilí do stohu snášeti. Kom. Kakby mrzli klasi v stoze? Rkk
. 64
. V stoh masa nedějí. Mus
. Trn v noze a myš v stoze, moucha v jíše atd. Vz Trn. Obilí do s-hu skládati, dávati; stohv při dvoře dělati. Břez
. 189
., 199. Vz KP
. III. 237. Břicho tvé jako s. pšeničný, obložený lilijmi
. Přísl. Šal.7
. 2., Hus 111
. 83. Dlouhá tyč ve slohu:
stožár. Jg. Vz
Postožek. O železných pod- stavcích stohu vz KP. III. 236. a o stozích ib. 237. — S.
úlů = několik úlů pohro- madě jsoucích. Lš.