Strhnouti
Strhnouti, strhnu, strhni, hna (ouc), hnul, ut, utí a (strhu, stržeš atd., zastr.), strhl, stržen, ení; strhati, strhávati, strhovati. — S. = dolů strhnouti, moci sníti, herabreis - sen: odtáhnouti, abziehen, abhalten; stá- hnouti, spustiti, abziehen, ablassen; stáhnouti, stočiti, slíti, abziehen, ablassen; dohromady trhnouti, stáhnouti, shromážditi, zusammen- ziehen, zusammenreissen, mit Gewalt ver- einigen ; způsobiti, ztropiti, erregen; roztr- hati, abreissen, abnützen; zničiti, zhubiti, zusammenreissen, ruiniren ; se = utrhnouti se, spadnouti, herabreissen, brechen, nieder- fallen; roztrhnouti se, reissen, zerreissen; polámati, porouchati se, sich verheben, im Heben verrenken; protrhnouti se, zerreissen, durchbrochen werden; opustiti, spustiti se, abfallen, verlassen, abtreten, von Jemanden lassen: spojiti se, sejíti se, zusammen kommen; svrci se, abarten; povstati, zbou- řiti se, entstehen, unversehens kommen, anheben, sich erheben. Jg. -- co, koho: střechu, klíč (stáhnouti), dům, zeď, ovoce, Us., listí, stany, struny, mlýn, D., někoho (opiti; poraziti; vyhubovati mu. herunter- reissen, verreissen), víno (stáhnouti; slíti; smíchati), len (z hruba česati), šaty (roztr- hati, V.), most, dluh, Dch., smích (způso- biti, stropiti), vojsko (sebrati). Us. Nemoc (neštěstí) ho strhla (zhubila). Us. Strhl 5 holeb piva (vypil). Us. Trh je trh, jen aby jeden druhého strh (ošidil). U Rychn. Ntk. Já to sám nestrhnu (nezmohu). Us. Šd. Keď do izbečky kráčela, zelený vjének, zlatý prstének strhala; Má panenko krásná, ne- strhaj mia zjasna, trhaj mia na podzim, až sa já zhotovím. Sš. P. 251., 417. Strhše mój vlastni rybnik i vylovili mi jej Půh. TI. 301. — co, se odkud. Vše s něho strhali. Ros. Já jsem s ní sotva oči strhla. Us. Vk. S koní sedla s. Us. Já jsem celý ztvrdnul, jak mi obrajt strhnul tu háru ze zádů. Sš. P. 536. Strhl jí s hrdla ty věci; Strhl ho se stolice. NB. Tč. 240., 107. Někomu kabát s těla s. D. Někoho s koně s. Zámky s dveří s. Víno s kvasnic s. (stáhnouti). Us. Strhli s pole vojskem (odtáhli). Jg Vodu z rybníka s. Us. Tu strh se s toho i prodal jinému. Půh. II. 282. Oneš nedočkav jich vyrčení strhl se s nich i pohoní mě. Půh. II. 192. Šaty s něho strhal. Vítr od půlnoci se strhl. Har. I. 89. — co čím. Střechu háky s. Jedním hmatem hromadu housenek s haluze strhl. Sych. S. se prací. Us. Šd. Nedal se hněvem s. Us. Dch. — co, se komu. Strhali mu střechu. Us. Strhnuť si nemoc (vyleknutím). U Opav. Klš. Turka si nevezmu, radš si hlavu strhnu. Dyž pryč odcházela, otci hlavu strhla, macoše uryla; Já tam na ně přindu, obóm hlavu strhnu. Sš. P. 145, 161. Mly- náře mi jal a také stavy mi strhal. Půh. II. 188. Kuklu pokrytství mu strhli. Sych. Koni podkovy s. Strhal se mu provaz na dvou místech. Pref. Zuby se mu strhly. Kld. — co, se kam (nač, k čemu, v co, do čeho). Strhl svíčku na sebe. Hvězdy na zem s. Jel. Někoho k zemi s. Us. Vojska v hromadu s. (sebrati). V. Vojsko se v hro- madu strhlo (spojilo se). Vrat. Moc na sebe s. Us. Dch. Strhly se na ni klepy. Us. Zkr. Veškeren hněv na Pavla strhnul se. Sš. Sk. 171. Nedal se ku přestupkům s. Us. Dch. Strhli se (sešli se) do města. V. Strhše se k Plzni táhli k lesu. Kn. — co (komu) na čem. Dělníku na mzdě s. D., Ml. Něco někomu na koupi s. Us. co, koho, se z čeho Smích si z něho s. Strhnou panny z tebe řehty. Puch. Někomu ze mzdy s. Šm. Studenta ze škol s. Šd. S. se ze sna. Slov. Dbš. 6. Někoho z učení s. Us. Brt. Ze své vůle Boha se strhli. Štelc. Lidi z pořádných soudů strhovati (odtahovati). Apol. Ta krmě bývá mrzka, z kteréž sě komu nemoc ztrhne. Št. — koho od čeho (odtáhnouti): od škol. Jg. Poňvadž sú se od listuov strhli a prá- vem hledali, tehdá pánům se zdá, aby . . . Půh. I. 202. — se proč. Strhej se pro jiné, za to tě strhají. Wer sich hat zerrissen, dem wird aufs Grab geschissen. — čeho: vody (něco vody z rybníka vypustiti). Ros. — se. Strhne se rybník, oblak, vítr (po- vstane), bouřka (V., Kom.), bitva (Sych.), kus skály, hráz, oheň, válka, rvačka, mela, Us., mračno, boj, liják, hádka. Us. Dch. Co se tu strhlo? Dch. Dal se s. Us. Strhl se křik. Šd. Strhla se tam víchora, pazdeří nám po- brala. Sš. P. 676. Doběhla tam kvačka, hned se strhla rvačka. Sš. P. 704. Lenoch se str- hal, že nechtěl dvakrát jíti. Us. Šd., Č. M. 135. — se, koho kde: v kříži. D. V tom místě se strhli (sešli). V. Na moři vítr se strhl. Výb. II. 56. Někoho na žebříce s. = mučiti. Ros. Taký se zmatek mezi nimi strhl. Us. Najednou strhne se mu nad hla- vou šumot. Ér. Čít. sl. 27. - se na koho = napadnouti. Kuth., Mus., Šm. — koho n. se koho, se čeho (opustiti) Mne pak Boha strhni (odtáhni od něho). Hlas. Tudy se správy boží s. chtěli. V. Strh se Boha a chytil se ostudy. Us. u Rychn. Črk. Dobře ji tak, proč se strhla Boha. Us. Náramná částka lidu Boha pravého se strhla; Ale že se opět strhujete Krista; Musili s. se vyso- kých nadějí a čák o messiáši; Byla to svr- chovaná žalost', že vlastní apoštolé jeho se strhli, ano jeden z nich jej zradil. Sš. I. 113., II. 49., J. 105., Mr. 65. (Hý.). S. se práva (právem opovrci). V. Se Boha, Us., Knst., Br., rukojmí (spustiti se jich) s. J. tr. — Kom., Skl. II. 109., Sych., Th. — se s kým (kde) sraziti se, spojiti se, sjíti se. Strhli se Pražané s Prokopem Holým u Plzně. V. Strhli se s nimi u hradu. Háj. Dampir strhl se s Kunem u Čáslavi. Dač. I. 355. Ozna- muje mi, že se Němci již s králem strhli. Žer. Strhli se oba s vojsky svými na poli v Rakousích. V. — kdy. Do večera to jistě strhneme (doděláme). Us. Šd. V pon- dělí strhlo se povětří veliké. Dač. I. 141. Ach do kraja záhonečku, do kraja, aby smetě mohli strhat do jara. Sš. P. 513. Tehdy jedné noci strže se vietr veliký na moři. Výb. II. 56.