Strup, u, stroupekStrup, u,
stroupek, pku,
stroupeček, čku, na Slov
. strupček, ečku, m
. =
škraloup, škvár, škvarek, svor. Lk. S., staroslovansky strup?. Mkl. aL. 175
. Strupy tvořící se při spáleninách nazýváme
příškvary. S
. N. Strup, die Kruste, Rinde; s-py, der Grind
. S
. rány. V. Když se zajítřený vřed zavře, sirupem se potáhne. Kom. S-py na hlavě. D. Mokrý s. (strupivá hlava, škraloupy). Ja. Sladký s., der Erbgrind
. Ja. Držeti se koho jako s. (stále s ním býti)
. Us
. Kf. Jen se drž toho chleba jako veš strupu
. Us. Msk. Je to jako zlý s. (rozšiřuje se to: da- rebáctvo ku př
. atd
.). U Rychn. Dbv. Mám strúpek na tváři. Mor. Šd. Bude mu zima, má ten kožich jak strúpek (slabý, vetchý, jako pouhou kožku bez chlupů
, bez vlny). Mor. Šd. —
S.
v botan. = stélka lišejní- ková na půdu pevně přirostlá n. do ní za- puštěná a povleku strupovitému podobná
. Rst. 499. — S., a, m
. =
přezdívka nízká. Ty s-e (hřbete)! Us. Nvk
., Tě. — S. =
ne-
úrodné pole. Na mor. Zlínsku
. Brt.