Střásti coStřásti co: jho, Sbn., pouta. Pdl. —
co kam (čím). Růže střásla
na mou hlavu vonný déšť listový. Hrts. Každým jeho slo- vem tíže
v ňadro přítomných se střásá;
Na šáteček dolů ti je střesem. Hdk. Šípek větrů každým hnutím do klína jim střásal růže. Vrch. —
co odkud. S víček střásá sen. Kká. Povinnosti se sebe s. Vlč. —
kde. Zle
nad námi se střásá. Wtr. exc Něco
v láhvi s. Mj. 108. Ztřiaslo ju
na celom tele (zachvěla se). Dbš. Ztřese hlavy na zemi mnohých, in terra. Gloss. 13. stol. —
čím. Ztřiasol krpcami (umřel) Slov. Zátur. Bůh nebem
i zemí ztřásá. Ler. —
od čeho. Aj tohto mládenca ztřiaslo
od ľaku (zachvěl se). Dbš. Sl. pov. IV. 36 —
jak. Byl bych lvem svá pouta setřásl. Vrch. Ztrasiem ťa ako planú hrušku. Mt. S. I. 117. —
se koho. U Prostěj. Vrch. —
se na koho střásati =
střásniti se.