SvarostanSvarostan, u,
svatostánek, nku, m
. —
svatý stánek, das heilige Zelt. S. byl prvou svatyní, prvým chrámem národa židovského ; slul také
stánkem svědectví či úmluvy nebo schůze (Sš. Sk
. 67; cf. Stan). Byltě to stan přenosný, 30 loket zdélí, 10 loket zšíří a tolikéž i zvýší a skládal se z pozlacených desk šitimských (akácových) a z kobercu, které k deskám se připínaly. Skvostnou
oponou cheruby protkanou dělil se na dvě části čí síně, a sice a) na
svatyni (das Hei- lige) 20 loket dlouhou a b) na
velesvatyni (das Allerheiligste), 10 loket zdélí, kamž jen velekněz jednou v roce vstoupiti směl. Kolem stanu byla c)
předsíň (der Vorhof) 100 loket dlouhá a 50 široká beze střechy, uzavřená toliko sloupy ověšenými zastřením kmentovým: tam se shromážďoval
lid. — i. Ve
svatyni (hebrejsky
qodeš, lat
. sanctum zvané) stál uprostřed
oltář kadidlný, na němž ráno a večer knězem kadidlo zapalováno; s jedné strany jeho stál
sedmiramenný či sedmiprutý svícen a s druhé
strany stul chlebů předkladných či obílcných, na kterém ustavičně dvanácte chlebů obílených leželo, jež každou sobotu obnovovány
. — 2. Ve
velesvatyni (hebrejsky
qodeš qodašim, lat.
sanctum sanctorum aneb
lépe sanctissimum, neboť název hebrejský je opsaným super- lativem) stála
archa úmluvy ze dříví akaco- vého udělaná a zlatem nejčistším uvnitř i zevnitř pozlacená. V ní chovaly se dvě
kamenné desky zákona, nádoba s mannou a později také
prut kvetoucí Aronuv. Víko pak, jež slulo
kapporeth čili
slitovnice, bylo z ryzího zlata se dvěma na obou koncích stojícíma cheruby, kteří majíce obrácené tváře k slitovnici zastírali ji křídloma svýma
. — V
předsíni (hebr. hechazer) stály :
oltář zápalný ze dříví akacového, mědí potažený a prstí naplněný, v jehožto úhlích vyčnívali rohové;
umyvadlo, určené k čistění kněží. Sr. Procházkovy Dějiny zjev. bož. ve st. /,ák
o:aě, 2. vyd. str. 93., FS. 43. (Hý.). S. v oltáři, schránka na svátost' oltářní, das Tabernakel, tabernaculum. Pkt., Dch.