SvatokrádežSvatokrádež, e, f. =
odcizení, porušení n. i neslušné užíváni něčeho svatého, Bohu a cti jeho posvěceného, der Kirchenraub, -diebstahl V. Vz S. N. S. páchati. Gníd. Svatokrádeže se dopustiti, dočiniti. Us. (Hanebná popova) vina bude s-žem (m.!). Št. N. 140. S. jest buď osobná, persönlicher Gottesraub, sacrilegium personale, neb věcná, sachlicher G., s. reale, aneb místná
, örtlicher G.
, s. locale. MP. 121.
, Hk. Který se štítě model s. dopouštíš. Sš
. I. 39.