Svázati
Svázati, sváži (zastr. svíži), svaž (zastr. svěž), sváže (íc), zal, án, ání; svazovati — vázáním spojiti, zusammenbinden, knüpfen; slepiti, zusammenfügen; sestaviti, spojiti, zusammenstellen, vereinigen; stužiti, zusam- menziehen, binden. — abs. Jinak on (Bóh) svazuje a rozvazuje a jinak cierkev. — co, koho: niť, knihu, smečku, zloděje. Us. Sva- zovati konce (po opici hned zase píti). Ehr. Sviežíce rucě jeho i nohy pusťte ho v tem- nosti. Hus II. 379. Dyž je začal svazovati, ona počala plakati; Dyž ho svazovali, na maměnku volal: Má maměnko milá, s-vat mňa nedaj. Sš. P. 114., 569. Svázalo ho smilstvie; Herodes popadl jest Jana a s-zal a vsadil ho do žaláře. Hus I. 202.. II. 15. koho zač. Od pana faráře za ruky svázaný. Ss. P. 277. — co, koho jak: v hromadu, V., psy ve smečku. D , někoho v kozelec, v kozla. Ros. S. do kozla, do kozelce, do hromady. D. Vše české skutky v jedno svázal. Dal. 1. S. haluze do otépek. Kn. poh. 611. Ale ho svaž do šátečka. Sš. P. 209. Již dal se na smrť svázati moha všecky do pekla poraziti. Hus 1. 185. — v čem. Aby nebyl svázán ve své žádosti. Hus I. 260. — co, koho čím. S. řetězem. Br. Až nám p. farář štóló ruce sváže; Horno je mi horno na mojom srdečku, jak by mě ho svázal červenú šňúrečkú; Svázalas mně křídla hedbávím sňúrečkú, nemožu uletět za jinú děvečkú. Sš. P. 22: , 249., 657. Ne- mohli sú jemu dáti odpory v řeči, neb jest jim pravdú ústa svázal. Hus II. 400. Svázav jeho tesknými okovy přivedl do Babylona. BO. S. obilí pobřisly, V., někoho provazem, V., Br., lýkem, Rkk. 60., něco lepenkou (slepiti). D. — co kde. Cožko-li svížete na zemi, bude svázáno i v nebesiech. Hus II. 158., III. 217., Br. Sváže náš (pan farář) u oltáře. Er. P. 290. — co komu: ruce, Kom., ruce a nohy. Hus II. GO. Na Peršténě štyří kněží kážou, poď má milá, ti nám ruce svážou; Kup mi radši pentličky, co si sváženi ručičky; Svázal sem jí ručky na mú milú dušku, už mám z ní ženušku. Sš. P. 356., 391., 657. (Tě.). Dna obě nohy mu svá- zala. Bl. Živ. Aug. 56. Byl tu, kde všem čertům ocasy svazovali. Prov. — co kde čím. Někomu ruce za zády lýkem s. — se s kým (jak, v co). Pes se s čubkou svázal. Us. Č. Též o vlcích, liškách atd. Šp. S-zati se s kým v boj. Troj. S ciesařem se v přiezni svázal. Dal. 114. Nejednu panenku s mládenečkem sváže. Sš. P. 431. A tak tqto osmé prikázánie svázáno jest s jinými. Hus I. 221. Bože mój, otče mój, s kým mi len svet sváže (= komu mě dá za muže)? Sl. ps. II. 5. 166. - proč kde, aby. S-li zloděje pro velikou krádež v zahradě před mýma očima provazem, aby neutekl. Os.