SvázatiSvázati
, sváži (zastr
. svíži), svaž (zastr. svěž), sváže (íc), zal, án, ání;
svazovati —
vázáním spoj
iti, zusammenbinden, knüpfen;
slepiti, zusammenfügen;
sestaviti, spojiti, zusammenstellen, vereinigen;
stužiti, zusam- menziehen, binden
. —
abs. Jinak on (Bóh) svazuje a rozvazuje a jinak cierkev
. —
co, koho: niť
, knihu, smečku
, zloděje. Us. Sva- zovati konce (po opici hned zase píti). Ehr. Sviežíce rucě jeho i nohy pusťte ho v tem- nosti
. Hus II. 379
. Dyž je začal svazovati
, ona počala plakati; Dyž ho svazovali, na maměnku volal: Má maměnko milá, s-vat mňa nedaj. Sš. P. 114., 569. Svázalo ho smilstvie; Herodes popadl jest Jana a s-zal a vsadil ho do žaláře. Hus I. 202
.. II. 15.
koho zač. Od pana faráře za ruky svázaný. Ss. P. 277
. —
co, koho jak
: v hromadu, V., psy ve smečku. D , někoho v kozelec, v kozla. Ros. S.
do kozla, do kozelce, do hromady
. D
. Vše české skutky v jedno svázal
. Dal. 1. S. haluze do otépek. Kn. poh. 611
. Ale ho svaž do šátečka
. Sš. P. 209. Již dal se
na smrť svázati moha všecky do pekla poraziti. Hus 1. 185. —
v čem. Aby nebyl svázán ve své žádosti. Hus I. 260. —
co, koho čím. S
. řetězem
. Br
. Až nám p. farář štóló ruce sváže; Horno je mi horno na mojom srdečku, jak by mě ho svázal červenú šňúrečkú; Svázalas mně křídla hedbávím sňúrečkú, nemožu uletět za jinú děvečkú. Sš. P. 22: , 249., 657. Ne- mohli sú jemu dáti odpory v řeči, neb jest jim pravdú ústa svázal. Hus II. 400. Svázav jeho tesknými okovy přivedl do Babylona
. BO. S
. obilí pobřisly, V
., někoho provazem, V., Br., lýkem, Rkk. 60., něco lepenkou (slepiti). D. —
co kde. Cožko-li svížete n
a zemi, bude svázáno i v nebesiech. Hus II. 158., III. 217., Br. Sváže náš (pan farář)
u oltáře. Er. P. 290. —
co komu: ruce, Kom
., ruce a nohy. Hus II. GO. Na Peršténě štyří kněží kážou, poď má milá, ti nám ruce svážou; Kup mi radši pentličky, co si sváženi ručičky; Svázal sem jí ručky na mú milú dušku, už mám z ní ženušku. Sš. P. 356., 391., 657. (Tě.). Dna obě nohy mu svá- zala. Bl. Živ. Aug. 56. Byl tu, kde všem čertům ocasy svazovali. Prov. —
co kd
e čím. Někomu ruce
za zády lýkem s. —
se s kým (jak, v co). Pes se s čubkou svázal. Us. Č. Též o vlcích, liškách atd
. Šp. S-zati se s kým v boj
. Troj. S ciesařem se
v přiezni svázal. Dal. 114. Nejednu panenku s mládenečkem sváže
. Sš. P. 431
. A tak tqto osmé prikázánie svázáno jest s jinými
. Hus I. 221. Bože mój, otče mój, s kým mi len svet sváže (= komu mě dá za muže)? Sl. ps
. II. 5. 166. -
proč kde, aby. S-li zloděje pro velikou krádež
v zahradě
před mýma očima provazem, aby neutekl. Os
.