SveličitiSveličiti. Jáť sě nesveličeju. Pass. 299. Sveličije se, že je snúbena synu božiemu. Št. Ř. 48. b. —
se proti čemu. Lid proti Hospodinu s-čal sě jest. Pror. 97. a. —
se čím. Nesměli zevně se z-čiti věrú křesťan- skú; Když se kto zveličie křivdú, tiem se čině, jímž nenie. Št. Kn. š. 13., 169. — Cf. List. fil
. 1884. 76.