Světlo, světélko, a
Světlo, světélko, a, m. S. od svit (svit- nouti, strb. sv?tnati). Gb. Hl. 144. S. jest příčina jasnosti, das Licht. Vz více v 8. N., 8chd.II. 234., KP. II. 117. S. drumondské, elektrické, elektrické ve zředěném vzduchu, elektrické ve zředěných plynech, s. hořícího drátu magnesiového, s. jednorodé, lom jeho, s. polarisované, rychlosť jeho, s. složené. Vz KP. II. 124. (131. 154.),131. (154., 218.), 241., 124,, 140., 136., 124., 120. (123.), 140. Cf. Ib. 404. 8. měsícové, sluncové. BO. S. dáti (osvítiti); ze světla červený; za světla (dokud den trvá) někam přijíti; na světle státi (cloniti); knihu na s. vydati; na světlo nechoditi (tajiti se), na světlo vyjíti (ukázati se), na s. vyvedenu býti (naroditi se). V. Slunce, hvězdy vydávají s. Jg. S. proráží skrze oblaky; s-em prorážeti: na s. vynésti, vydati, přivésti (na svět). D. Svrchní s-tlo, das Oberlicht, bočné, noční s.; Něčemu na s. pomoci. Dch. S-tlo sluneční, zodiakalné či zvěrokruhové (Zodiakal-); světélko hvězdité (padajícíhvězda, die Sternschnuppe); světélko filosofické, lumen philosophicum, v lučbě; kří- žení s-a, die Interferenz des Lichtes; s. a stín. Nz. Pocit, obraz s-la. Nz. lk. Odrážení, odraz, odraznosť s-a; odražené, odrážené s.; s. vržené se láme; síla n. důraz s-a (svet- losť), paprsek s-a. Nz. S. silné, pronikavé; okno pro s. Us. Pravda dlouho utlačována jsouc přece přijde jednou na s. Kmp. Oblud s-a, die Aberration des Lichtes. Š. a Ž. S. se odráží, se láme, se rozkládá, se rozpty- luje. Než zvíme, kde se ve tmě s. skrývá, vlastnímu zraku světla již ubývá. Shakesp. Tč. Pusť od sebe s., ó slunce jasné, bez tebe nám svíce života hasne. Sš. P. 57. Něco na s. vynésti. Bart. 4. 3. Každý, kdo zle činí, nenávidí s-la a nejde k s-lu, aby nebyli trestáni skutkové jeho. Hus II. 213. Kdo činí pravdu, jde k světlu, aby byli zjeveni skutkové jeho; Člověk nenávidí s-la, když zle činí, neb když chce spáti, neb když blázní; Neb což jste v temnostech řekli, bude v světle řečeno; Tak svěť s-tlo vaše před lidmi, ať by viděli skutky vaše dobré. Hus II. 213., 217., III. 10. (Tč.). 8. podstatné, s. odrážené, odbíjené od prvo- světla; prvotné, odvozené, podružné; Ješto hvězdy svítí s-lem smyslným, apoštolé s-lem myslným a duchovným; S. pravé, pravdivé či piavedné; s. nedokonalé, dokonalé, dru- hotné, odvodné; Sami blaženci v nebesích zvláštního s-la, s-la slávy potřebují, aby ...; S. pravé, dokonalé, nedokonalé, liché, vzta- žité, naprosté, absolutné, prvotné, nestvořené, bytelné, potažité, duchovné, nadpřírodné, od- věké. Sš. J. 18. S. osvěcuje, zahřívá, rostí, všady proniká, všecko oživuje. Sš. II. 105., II. 169., Mt. 73., Sk. 18., J. 17., 18., 25., 139. (Hý.). Není s-tlo jen v oknách, za okny ho
ještě více. Pk. Zjevné i tajné věci na jevo
(na světlo) vyjdou. Kom. Měsíc nemá vlast-
ního s-la, ale půjčené od slunce. Hořící svíce
dává jasné s-lo. S. plné, poloviční, odražené;
lámání, lom s-a, Sedl., lámavosť s-a. S. půl-
noční. S. světa opustiti, zanechati (umříti).
Bern. Něco proti s-u držeti. Na s-e na něco
se podívati; něco do s-a, na s. postaviti;
jiti komu ze s-tla. Kniha na s. vyšla. Ne-
snésti s-a (slabé oči míti; báti se veřejnosti).
Us. S pravdou na s. jíti. Sych. Stavením
novým sousedu s-a neodnímej. Pr. Věty: To
vrhá na něho špatné s.; Muž ten jeví se nám
ve špatném světle jsou z němčiny vzaty a
místo nich sluší říkati: To ho zlehčuje,
snižuje, činí podezřelým, není n. neslouží
mu ke cti a p.; Muž ten ukazuje n. jeví se
býti podezřelým, špatným, povaha jeho zdá
se býti špatna. Brs. 2. vyd. 241. — S. —
jasné poznání, das Licht, die Erkenntniss.
Z poskytnutého božího s-tla. Kom. Světla
v něčem nabyti; s-a uděliti; s. dáti, rozžíci,
rozsvítiti komu. Jg. S. rozumu. Na s. něco
postaviti, vynésti (objasniti). Vyšlo to na s.;
S-la o něčem nabyti; Správy nabývají s-la;
Dáti někomu v něčem s-la. Dch. Aniž s-lům
(zjevením) svým příliš důvěří; I ve zlém
člověku jiskra světla se nalézá; Z nichžto
(úkazů) se s. nějaké na vyrozumívání blaho-
darům věku apoštolského slívá. Sš. II. 18.,
J. 56., I. 248. (Hý.). Často trudně nad knihou
dřepíme, v níž pravdy s-lo úsilně hledáme.
Shakesp. Tč. Ježíši, světlo života, na zemi
nejsem nežli host, uděl, ať sem hříchů svých
prost. Sš. P. 57. Ktož s-tla věčné jasnosti
nezná, slepý jest. Ne falešného zbožie, ne
zemských daróv, ne zhynujících ctí od Pána,
ale s-la žádajme; Neb jest s. věčné ztratil,
v temnosť věčnú upadl; S-a toho, to věz
božstvie v člověctvie, vietr závisti a zlosti
kněžské nemohl jest uhasiti; S. nebeské
dáváš cierkvi svaté; Tak svěť s. vaše před
lidmi, ať vidie dobré skutky vaše. Hus II.
82., 85., I. 184., II. 266., III. 268., I. 300.
Pravda na s. šla. Čr. Od tebe s. mé věci
berou. Kom. — S. = Bůh, Gott. — S. =
život, das Licht, Leben. S. jeho shaslo. — S. = práznost rámu atd., též průměr, die Leere, Licht-, Spannweite, der Durchmesser. Jg. S. kolejí. Bc. Vz Světlosť. — S. = sví- tící věc, tělo blesk dávající, ein leuchtender Körper. Jg. Světla nebeská (slunce, měsíc, hvězdy); s-o (svíce, lampa, pochodně, louč atd.). V. S-a bludná (světélko), bludice. Us. Vz Světýlko ve S. N. Darmo s. páliti; s. utříti. V. To světlo jen mrká = blíká. Us. Hý. Ta práce nestojí za světlo. Bern. Při s-tle pracovati, Us., při páleném, dělaném s-le. Dch. Dali po groši na s. (v kostele). Us. Šd. Nebude dlouhého s-la páliti (nebude dlouho živ). U Olom. Sd. Ten tam dlouho s-a nepálil (nebyl). Us. Lg. S. dohořívalo, oharek čadil. Dvorský. S. posilniti (oleje do lampy přiliti). Ib. To bylo v neděli večer při s-le. NB. Tč. 96. V lucerně s. od větru nemóž býti uhašeno. Hus II. 265. Přeležení nedám, mnoho ožralců mám, ve dne v noci pijú, s-la nezhasujú. Sš. P. 31. Opatrujte s., oheň, ať není žádnému škoden, odpočiňte s pánem Bohem. Sš. P. 55. Už mně rozží- hajte s. Sš. P. 59. (Tč.). Darmo s-la pálí. Vz Marný. Cf. Oleum operamque perdere. Lb. Zhasne-li světlo večer aneb praskne-li uhel z pece, přijde jistě někdo návštěvou. Kda. — Světla — oči vysoké zvěři, zaječí, die Lichter. Vz Oko. — S. = co rozum osvěcuje. S. pravé již svítí. Us.