Svít, svitSvít, svit, u, m. (zastr
. svět) =
svítání, der Schein, die Morgendämmerung
. Před svitem. Od mraku do s-u (celou noc). Koll. S. mihotavý, flinmender Lichtschein; S. ne- bes. Dch
. Na ráno za svitu už na rozvitom šípe šteboce jedno peknô vtáča
. Er. Sl. čít. 63. Ode mroucích protklá svitů mhla se kra- jem rozplývá. Sš. Sm. bs
. 54
. —
Svity =
řasy,
klky, die Zotten
. Nz. Ik. —
Svit = plamének bílý, die Waldrebe. Slov. Hdk. C
.