Svoboda, svobůdka, y, f
Svoboda, svobůdka, y, f., v obecné mluvě místy: sloboda. S., t. j. svobo-da, libertas, prus. subs, selbst; novoslov. slo- boda m. svoboda. Mkl. aL. 70. Auf dem Thema sva beruht svob?, prus. subs in svo- boda. Mkl. L. 18. (Hý.). S. = neodvislosť, volnosť, stav ten, když kdo svým pánem jest, die Freiheit, Unabhängigkeit, Ungebunden- heit. S. v nejširším smyslu = volnost' v roz- hodování o jednání svém bez všelikého působení cizího vlivu na nás. Ve smyslu nižším s. = sproštěnosť jakéhokoli obme- zení. Ve smyslu politickém jest s. — právo, kteréž svrchovaná moc ve státě přiznala obyvatelům všem anebo některým a v jehož volném užívání je zachovati se zaručila a povinna jest. Vz S. N. Na s-u nechati, pu- stiti. V. Vězně na s-du dáti, v s-du koho uvésti. Sych. Na s-du přijíti. Kram. S-dy dosíci, s-u obdržeti. D. Vysloužilí (vojáci) s-y docházejí. Kom. S. osoby. S-da pěkná věc, není na ni v světě klec. Č. Trestati, vyšetřovati někoho při svobodě (bez vazby); trestati koho na s-ě (vězením). J. tr. Svo- boda v soudě vz Tov. 117. Lepšie padnúť v mužnom boji jako hynúť bez slobody. Ht. Sl. ml. 173. Hrozí mu věčnou s-dou (že ho vyžene). Shakesp. S-bodu něčeho míti; Tov. Aniž na tom záleží, že statky mívají pod biskupy, nebo tudy neztrácejí své svo- bodv. Žer. 343. Pusť pérečko po tej vodě, půjde-li ti po svobodě; bude-li ti k vrchu plyvať, budeš v našem domku bývať; Vrať se šohaj, vrať od vody, vrať mně klíče od slobody, od slobody od panenskej, od vů- ličky materinskej; Chleba sa vypožčjá, chle- bíček sa vrátí, a mojej slobody žáden ne- navrátí; Když rybu vyloví, ráda by do vody (ryba chtěla by plouti), jak sa divča vydá, ráda by svobody; Děvečka svobodná jak ryba povodná, chodí po s-dě jak ryba po vodě; Moblas chodiť po slobodě, jak ryběnka v bystrej vodě; Ci to husičky na tej vodě chodijú sobě po slobodě? Sš. P. 167., 392., 426., 469., 480., 520. (Tč.). Mou- drosť branou s-dy. Kmp. A tu již Bůh na lidské s-dě sobě meze položil; Vy zajisté ve s-du povoláni jste; Leč nehned v prvním létě Cyrovy říše vydána byla s. židům; S. od bázně otrocké; Při tom lidské s-dě nic se neodjímá; Ale tu hledí Pán především ku s-dě mravné; S. duchová — vybavení a vymanení od nadvlády pudů nižších, jimiž veškeren život vyšší zrušen a zničen, aspoň přitlumen bývá; Matou si mravnou s-bodu s politickou; Židé jen o s-bodě náboženské mluví; Bytnou a vnitrnou s-du tu Pán staví naproti oné liché s-dě, kterou se židé ho- nosili; Pravé s-dy nedojde člověk bohat- stvím, důstojenstvím, náukou a důmyslem; Není hola s. (zde na světě), poněvadž tu není věčnost'. Sš. I. 104., II. 59., J. 44., II. 60., Sk. 8., J. 147., 148., 149. (Hý.). Stříbrná klec a zlatá s. Pk. S. je zlatá, poddanosť proklatá. Sš. P. 513. — S., vzhledem k ži- votu občanskému, opak: otroctví. S. nábo- ženská, politická, vz Rb. 272. S-bodu pro- pustiti v náboženství. Skl. I. 29. S. někomu skrátiti. J. tr. V s-du někoho uvésti, při- vésti. V. Otroku s-u dáti. S-u pochovati, ztratiti, obmeziti, potlačiti. Us., Jel. Z vě- zení se na s-u vypláceti musejí. Sš. P. 718. Duch života vešel v ně, když dáni sú do s-dy; Pokrytci viece se nebojí, než když vidí, an ti, které trápili, do s-dy dáni sú a zase že v dobrém prospívají. Hus III. 309., 310. U věcech nutných jednota, u po- chybných svoboda, ve všech pak láska. In necessariis (rebus) unitas, in dubiis libertas, in omnibus autem Caritas. Sv. Augustin. Svoboda čeho: přístavu, trhu, Us., tisku n. tisková, D., tržby, die Handels-, volby n. volební, die Wahl-, J. tr., Nz., náboženství. spolčovaní, shromažďování, řeči, vyučování a učení se, vz v S. N.; v čem: v řeči (s. řeči), u vyučování a v učení se. J. tr. — S. služebných. Pacholci dosluhují na vánoce a jsou na s-bodě do nového roku; služky zase dosluhují na nový rok a jsou na s-dě do tří králů, ten týden mají obojí volno a zdržují se obyč. u svých příbuzných a zná- mých, spravují si šat atd. Mřk. — S. = svobodný stav, opak: manželský. To sem byla eště na s-dě. V Kunv. Msk. Sloboda, sloboda, jak je ona dobrá, ešče lepší ščestí, komu ho pán Bůh dá; Dyby mně pámbiček slobodu navrátil, nevdávala bych se, dyby mně zaplatil. Sš. P. 469. Za s-body (když jsem byl ještě svobodným). Us. Klš., Šd. Též u Plzně. Prk. — S. = vule činiti, co se líbí. S. ve smyslu mravoučném = mo- hutnosť, kterou nám Bůh dal, abychom se pro to, co svědomí na nás žádá, rozhodli. Pkt. S. == svobodnosť volení, die freie Will- kühr, liberum arbitriům t. j. mohutnosť pro jednu ze dvou nebo více sobě protivných věcí svobodnou volbou se rozhodnouti, jedné se chopiti a ji uskutečniti, druhou pak za- mítnouti, die Freiheit. S. v tomto vlastním smyslu není tedy pouhou sdou od zevněj- šího nucení (F. vom äusseren Zwange, li- bertas a coactione), nýbrž i svobodou od vnitrného nutkání (F. von innerer Nöthi- gung: 1. a necessitate). MP. 31. Jsoucnosť či realnosť s-dy; S. přirozená = s. co mo- hutnosť, die Naturfreiheit, 1. naturae; s da slávy, die F. der Seligen im Himmel, 1. gloriae. MP. 33. Kdo tak smýšlí, ten bož- skou a lidskou s-du obmezuje; Za tvého mládí nikdo v obor tvé s-dy nesahal. Sš. J. 216., 307. (Hý.). S. široká tomu byla, že druh na druha pronášel. Bart. Té s-ďě jich (Freimuth) jsem se divil. Štr. S. něco uči- niti; moc, právo a s-u dáti; s-u propůjčiti; nemám té s-dy (nesmím); v s-ě, na s-ě míti (na vůli): dáti s-u přijeti a odjeti. V. S-u něčeho rríti. Háj. S. byla každému na po- tkání je bíti. V. Vám na s-ě zůstává. Sych. Máš na s-ě. D. Má s-u mluviti. Bez ujmy s-y. Kom. Nekdy i to, čo s-da, mravom velmi škodí a k druhého k pohoršení pro- vodí. Slov. Tč. Měl s-du k nim vcházeti. Bl. 80. Za tou příčinou, aby vám to na s-dě zůstávati mohlo, nic jiného, což by se osoby a potřeby Vaší nedotýkalo, do něho (do listu) jsem vložiti nechtěl. Žer. 346. Pře- vrácená a falešná jest nevinnosť dáti od- puětěnie a s-du k hřešenie; Nedá svobody svým lidem, aby mohli své prodati aneb přátelóm odkázati atd.; Člověk měl ve své s-ě libé noc nezamúcen býti ; (Byl v něm) rozum nebludný v svobodě rady; Každý hřiech záleží na svobodě; Sv. Bernard ve svobodě ducha našeho pokládá tři vstupně; Dána jest každému člověku s. i k dobrému i k zlému; Kázání má mieti (všude) s-du, když lidé chtie slyšeti. Hus I. 153., III. 192., I. 293., 296., 355., II.257., 278. (Tč). Utíká mu s. před rozumem. Vz Tlachal. Lb. S. jest nade všecko; S. není zlatem zaplacena. Rb. Už je po s-ě (vz Manželství). Č. — S. = dovolení, die Erlaubniss. Vzíti si s-du. Bern. Beru si s-du Vám oznámiti, správněji: do- voluji si, osměluji se vám oznámiti. Brs. 241. Vypala sem si od svej maměnky s-u, abych chodila do studenečky pro vodu. Sš. P. 226. — S. = panenství, die Jungfrau- schaft. Jak dojeli prostřed vody, stupoval jí do slobody: Nestúpaj mně do slobody, než mja dovez na kraj vody. Sš. P. 165. Cf. Svobodenství. — S. = nadání, privilej, Freiheit, f., Privilegium, n. Zvláštní s. V. S. od mýta, cla. D. S-dou koho naděliti. Sš. II. 235. Ty s-dy kúpil. NB. Tč. 160. Což za jednu z největších svobod markrab- ství toho se počítá. Žer. 343. Toť sú učinili protiv našim s-dám; Králóv list na s-dy zemské ohledati; Má s-bod těch požiti. Půh. I. 183., II. 447., 454. S-y království toho. Kom. Má král zemi potvrzení listem na svo- body a práva dáti. Tov. k. 8. Kterážby (ob- darování) nebyla k ujmě a ku škodě svo- bod a práv království českého; Pokudžby řádům, právům, s-dám zemským na škodu a ublížení nebylo. Zř. F. I. A. XXXVIII., IV. — S. =místnost, kde privileje ukládali, zemský archiv, das Landesarchiv. Jsou klíče dvoje od svobod. Žer. Záp. I. 258. Klíč od svobod mezi své klenoty jsem vložil. Žer. - S. - svobodné místo, útočiště, die Frei- stätte. Brikc., V. — S. — záštita, ochrana, der Schutz. Vojsko silné vojvodou, země svobodou. Rb. — S., y, m., svobodný, hrdin- ; ský člověk, ein tapferer Mensch. Dal. 135. — j S., y, m., příjmí české. Vz S. N. — S., po- litichý časopis v Praze. — S., Freiheit, mě. u Trutnova-, něm. Swoboda, samota u Chra- štan a osada u Holice.