Svrchní
Svrchní, komp. svrchnější (a zastaralé svršší) = hořejší, der Obere, Ober-. S. oděv, peřina, pokoj, V., kůra, kabát (svrchník), šat, kořen, D., košile, kámen (žernov, běhoun). Us. Za s. železo držel. V. S. stavba, deska, die Oberplatte, useň, Dch., nápis, plocha, Nz., silurský útvar, devon, flec uhelná, permský útvar, dogger, malm, lias. Krč. 422., 482., 483., 553., 586., 669., 675., 679., 701. Zastavil s-ho otce statek; Vzal polo- vici s-ních (= movitých) věcí. NB. Tč. 134., 166. S. komorník, zboží, nadbyt. Půh. II, 92., 625. S. pop, starosta, ZN. rybník. BO. S. čeleď (v hora., na dni pracující), voda (na svrch kola padající, vz Mlýn). Vys. — S. = na výsosti jsoucí, svrchovaný, nejvyšší, d,er obere, hohe, höchste. S. bože! St. skl. Úřad toho, kdož právo vyříká, nejsvršší. Pr. hor. S. právo mi dal. Puh. II. 525., 578. Tajnice božie jsú věčné blahoslavenstvie a radosť s-ho královstvie, do kteréhož nyní choť vedena jest skrze vieru a naději. Hus III. 11. Učiněn jest (Kristus) s. lékař náš. GR. — S. = povrchní, zevnitřní, äusaerlich. S. strana, Har., krása těla. Jg.