SyčetiSyčeti, 3. pl. -čí, syč, -če (íc), el, ení;
syčívati, sykati, sykávati; syknouti, knul a kl, utí, zischen. —
abs. Had, V
., blesk syčí. Hlas. Ten sykal, když mu řezali divé maso (hlasem syčícím bolesť jevil, vor Schmerz zischen). Us. On syká (sáká), na Slov
. —
močí, smrká. Plk
. On celý rok syčí = rech- tem chodí. Nvk. Cf. Syčák. —
kde. Hrnec
na plotně syčí. Us
. Dřevo syrové
v ohni syčí
. Ros. Pára
pod poklicí syčí
. —
proč: bolestí sykati. —
odkud: voda
z roury syčí (syčíc stříká). Us. —
kam- A blesk syká zlobně v zemské žleby
. Sš. Snt. 61.