Syn, a, synek
Syn, a, synek, nka, syneček, synáček, čka, m. Syn, vok. sg. obyč. synu; nomin. a, vok. pl. synové. Syn?, skr. sunus, goth. sunus, lit. sunus, strsl. syn?, něm. Sohn, m. Schl. Kořen su roditi, tedy = narozený. Hš. S. jest trpné příčestí minulého času muž. rodu, pošlé od kořene su nebo su, roditi. Znamená tedy prvotně čili dle původu svého narozeného vůbec anebo kterékoli mládě muž. r. čili samce. Gb. Hl. 54. Mój synu; Ó moj milý synu! Kat. 804., 829. Synové dcery = dítky; milovati někoho jako vlast- ního syna; kurvy, z kurvy syn; s. za vlast- ního přijatý, zalíbený; syn následuje otce svého. V. Synové jednoho otce, jedné matky; syn vlastní, nevlastní; postranní, z levého boku, nemanželský; synek (v zemi rodilý;; synek sedlský, pražský, městský, Us., do- mácí, D; syn nepotatilý. Sych. V synyech božích. Ž. wit. 88. 7. Kriste, synu z panny. Er, P. 522. Obyčajne nebývá lepší s. od otca; Taký buď s. tvůj k tobě, jaký tys ku otci; Otec sa z lásky tresce, k zisku synovému. Us. Tč. S. přijatý a osvojený, der Adoptivsohn; s. pravý, rodný; s. při- rozený, přírodný. Sš. J. 22., 150., L. 57. Panenka Maria po světě chodila, božího sy- náčka v životě nosila; Byla jedna chudá vdova, svojich osem synů měla; Jak prah překročila, syna porodila; Ženil bych sc. ale nesmím, chudobné mateře su (sem) syn; Dyby mi pán Bůh dal rakovú panenku, aby ona sama syna porodila a zase pannú byla. Sš. P. 30., 89., 150, 578., 702. A to dietě, které jest po mém synu zuostalo, to já při- jímám na všecek diel, jako syna svého vlast- nieho; Pro ten účinek ten s. proti svému otci se provinil a ztratil všecko právo svého dědictví; Žaloval jest otec na syna, že ho ubil suchými ranami a syn se k tomu zná; By otec popraven byl, syn dobrý zůstane a poctivosti neztratí. NB. Tč. 12.* 71., 277. I také jiným synům, což jich má, přede pány své zboží vydal, aby s ním činili, což chtie. Půh. II. 259. Jaký otec, taký syn. B0. Jakýž otec, tací synové; Jest otec, že nás za syny vyvolil (v syny skrze Ježíše); Moci býti synem božím vétšie jest moci než moci býti papežem nebo králem; Poslúchati nemá ve zlém s. otce; Synové tohoto světa opatrnější synóv světla jsú; Otec neb mátě viec miluje syna než syn otcě nebo máteř. Hus I. 246., 315., 316., 373., 377., II. 298., 372. (Tč.). Syne Daviduov; Dnes syn smrti jsi. GR. Počni, synu ďáblový (ďáblův). Pass. 45. (Hý.). Za syna někoho zvoliti. Kom. Vojen synoma zemi rozdělil. Dal. S. příjma od otce díl k živnosti tím se nevybývá; Otec syna, když jeho vůle není, nemůž od- děliti. Pr. Spravedlnosť pro městské synky (v městě jistém odsoudil kdys úřad cizince k šibenici nedávno vystavěné; ale měšťanstvo tomu silně bylo na odpor předstírajíc, že nikoli pro cizí holotu, alebrž pro městské synky spravedlnost sobě vystavěli). Č. Otec jablka Hryze a synu laskominy. Mus. Otec stýskal a syn výskal; Řídcí, synové otcům podobni se nacházejí. Jg. Řídko se přiho- dilo, aby po vzácném otci také vzácni sy-
nové byli. Mudr. Lépe bohatý psa než chudý
syna cvičí. Devět synů oslava a jeden po-
trava; Syn otce moudřejší — radosť, bratr
bratra — závisť; Lépe s mužem od prahu
k prahu, nežli od syna k synu (žebrati).
Pk. Komu dal Bůh syny, uč je a kárej za
viny. Č. Dobrých lidí synové bývají zlí
škůdcové; Snadněji jedna matka deset synův
uživí než deset synů jednu matku. Lb. čím
milejší syn, tím větší metlu viň. Jg., Rb. —