Syn, a, synekSyn, a,
synek, nka,
syneček, synáček, čka, m. Syn,
vok.
sg. obyč.
synu; nomin. a, vok. pl.
synové. Syn?, skr. sunus, goth. sunus, lit. sunus, strsl. syn?, něm
. Sohn, m
. Schl. Kořen
su roditi, tedy = narozený. Hš
. S. jest trpné příčestí minulého času muž
. rodu, pošlé od kořene
su nebo
su, roditi. Znamená tedy prvotně čili dle původu svého
narozeného vůbec anebo kterékoli mládě muž. r. čili samce. Gb. Hl. 54. Mój synu; Ó moj milý synu! Kat. 804., 829
. Synové dcery = dítky; milovati někoho jako vlast- ního syna; kurvy, z kurvy syn; s
. za vlast- ního přijatý, zalíbený; syn následuje otce svého. V. Synové jednoho otce, jedné matky; syn vlastní, nevlastní; postranní, z levého boku, nemanželský; synek (v zemi rodilý;; synek sedlský, pražský, městský, Us., do- mácí, D; syn nepotatilý. Sych. V synyech božích. Ž. wit. 88. 7. Kriste, synu z panny. Er, P. 522
. Obyčajne nebývá lepší s
. od otca; Taký buď s. tvůj k tobě, jaký tys ku otci; Otec sa z lásky tresce, k zisku synovému
. Us. Tč. S
. přijatý a osvojený, der Adoptivsohn; s
. pravý, rodný; s. při- rozený, přírodný. Sš. J. 22., 150., L. 57
. Panenka Maria po světě chodila, božího sy- náčka v životě nosila; Byla jedna chudá vdova, svojich osem synů měla; Jak prah překročila, syna porodila; Ženil bych sc. ale nesmím, chudobné mateře su (sem) syn; Dyby mi pán Bůh dal rakovú panenku, aby ona sama syna porodila a zase pannú byla. Sš
. P. 30., 89., 150, 578., 702. A to dietě, které jest po mém synu zuostalo, to já při- jímám na všecek diel, jako syna svého vlast- nieho; Pro ten účinek ten s
. proti svému otci se provinil a ztratil všecko právo svého dědictví; Žaloval jest otec na syna, že ho ubil suchými ranami a syn se k tomu zná; By otec popraven byl, syn dobrý zůstane a poctivosti neztratí
. NB. Tč. 12.* 71., 277. I také jiným synům, což jich má, přede pány své zboží vydal, aby s ním činili, což chtie. Půh. II. 259
. Jaký otec, taký syn. B0. Jakýž otec, tací synové; Jest otec, že nás za syny vyvolil (v syny skrze Ježíše); Moci býti synem božím vétšie jest moci než moci býti papežem nebo králem; Poslúchati nemá ve zlém s. otce; Synové tohoto světa opatrnější synóv světla jsú; Otec neb mátě viec miluje syna než syn otcě nebo máteř. Hus I. 246., 315., 316., 373., 377., II. 298., 372. (Tč.)
. Syn
e Daviduov; Dnes syn smrt
i jsi. GR. Počni, synu ďáblový (ďáblův)
. Pass. 45. (Hý.). Za syna někoho zvoliti. Kom. Vojen synoma zemi rozdělil. Dal. S. příjma od otce díl k živnosti tím se nevybývá; Otec syna, když jeho vůle není, nemůž od- děliti
. Pr. Spravedlnosť pro městské synky (v městě jistém odsoudil kdys úřad cizince k šibenici nedávno vystavěné; ale měšťanstvo tomu silně bylo na odpor předstírajíc, že nikoli pro cizí holotu, alebrž pro městské synky spravedlnost sobě vystavěli). Č. Otec jablka Hryze a synu laskominy
. Mus. Otec stýskal a syn výskal; Řídcí, synové otcům podobni se nacházejí. Jg
. Řídko se přiho- dilo, aby po vzácném otci také vzácni sy-
nové byli. Mudr. Lépe bohatý psa než chudý
syna cvičí. Devět synů oslava a jeden po-
trava; Syn otce moudřejší — radosť, bratr
bratra — závisť; Lépe s mužem od prahu
k prahu, nežli od syna k synu (žebrati).
Pk. Komu dal Bůh syny, uč je a kárej za
viny
. Č. Dobrých lidí synové bývají zlí
škůdcové; Snadněji jedna matka deset synův
uživí než deset synů jednu matku. Lb. čím
milejší syn, tím větší metlu viň. Jg., Rb. —