Šaršoun, šaršúnŠaršoun,
šaršún, u, m., zastr.
= dlouhý meč, das Schlachtschwert, vom franz. charger
, angreifen. Gl. 334., Kom. Orb. p. O původu vz Mz. 319. — V. — Š. =
dělo. Ros. Snad z fr. charge de canon. Vz Švihovka. Das Stück, die Kanone
. Ze š-nů šaršují. Ros. — Š. =
ohnivá železná koule, die Bombe. Ne- přítel hází š-y do města. Ros.