Šelma
Šelma, šelmička, šelminka, y, f. = divoké a líté zvíře, Jg., dravec, loupežná zvěř, das wilde Thier, ün-, Raubthier. V MV. nepravá glossa. Pa. Šelma kúsavá a lítá. Jel. Zmordováni budú od šelmy; Skrze tu š-mu rozumějí se lidé ukrutní a zhovadilí. Hus III. 305., 307. Vlk žraváš, Kom. Po- týkání se šelmami. Ros. — Š. = divoké zvíře bes ohledá na zuřivost; každé škodné zvíře, das Raubtbier, Wild, schädliches Thier. S-my psovité (pes domácí: chrt, ohař, je- zevčík, ovčácký, pudlík, hafan, vz Pes; vlk, liška, hyena), kočkovité (kočka, rys, lev, tigr), kunovité (kolcava nebo lasička, hranostaj, tchoř, kuna, vydra, jezvec), med- vědovité, (vz Medvéd). Vz Frč. 389. a násl., Pes, Kočka, Kuna, Medvěd, Puchol, Schd. II. 394., ^S. N. Bůh stvořil hovada, plazy, šelmy. Stele. Slon, obyčeji divnými zname- nitá š. Jel. Š. = padouch, zrádce, pod- vodník, taškář, čtverák, ošust, der Schelm, Schurke, Betrüger, Verräther, Gauner, Spitz- bube. Jg. Byl za š-u držán. V. š. od kosti; š. vybraná (na Slov. vyšívaná), profoukaná, okovaná, našlapaná, natiapaná, špicovaná. Vz Chytrý. Us., C. Š. od narození, Er. P. 410., vybíjaná (ferina lišák), prachovitá, na Mor. Brt.; š. sedlák (šelmovský). Km. Každá š. svůj cejch má (znamenaného se varuj). liš., Pk. Každá š. je poznačena. Mt. S. To je šelma (chytrák)! Us. Dhn. Halej, belaj můj synu. máš mamičku malenú. tatíčka hodného š-u falešného; Ja počkaj, počkaj, šelmo jakási, co sem se nastal u oken vašich; A já s tebú nepoplavu, ty seš šelma velká, otrhals nám marjánku, kerá modře kvetla: Dobre koně, dobry bič, ale šelma pohonič, de (kdy) ino (iná) konicky širovač, voli divča milovaé; To su šelmy ti pacholci, ješče se z nas vy- smejú. Sš. P. 202., 243., 258., 516., 534. (Tč.j. Jest výlupek všech šelem. Sych., Č. Selem komu nadávati. Us Dozrál š. na š-u. (Cf. Holič lazebníka drbe. Čert ďábla škube). Sych. Pred pány smeká, před knězi kleká, přec š. velká. Vz Pokrytec. C. Kroju toho svěcení jest š. od narození. Sych. Čím v íc kmotrů (strýčků), tím víc šelem. Čím větší š., tím větší štěstí. Jaký je kdo š., i druhé za takové má. Bern. Jaký kdo šelma, tak o jiných smýšlí. Vz Zlý. Lb. Tak pán Bůh š-y tresce, abyse zlosynqvé (huiícfuti) káli. Bern. ..... Vz Štěstí. — Š.Jdi ty selmičko (ve smyslu něžném). Us. Sri. — Š. = čas sehnu, čas šelmo vý = moro od rána, mor ní hlíza, pestilentia, die Pest. V 16. stol. ještě obyč. Bdl., Jir. Na Mor. Š těla i duse. Jel. Pakli by hlad vznikl v zemi a šelma neb rez neb kobylky neb chrústi. BO. — Jd., Jád., Leg. Š. a hlad. ZN. Poslal šelmu na Izraele. BO.