ŠelmaŠelma,
šelmička, šelminka, y
, f. =
divoké a líté zvíře, Jg.,
dravec, loupežná zvěř, das wilde Thier, ün-, Raubthier
. V MV
. nepravá glossa. Pa. Šelma kúsavá a lítá. Jel. Zmordováni budú od šelmy; Skrze tu š-mu rozumějí se lidé ukrutní a zhovadilí
. Hus III. 305., 307
. Vlk žraváš, Kom
. Po- týkání se šelmami
. Ros. — Š. =
divoké zvíře bes ohledá na zuřivost; každé škodné zvíře, das Raubtbier, Wild, schädliches Thier. S-my psovité (pes domácí: chrt
, ohař, je- zevčík, ovčácký, pudlík, hafan, vz Pes; vlk, liška, hyena), kočkovité (kočka, rys, lev, tigr), kunovité (kolcava nebo lasička
, hranostaj, tchoř, kuna, vydra, jezvec), med- vědovité, (vz Medvéd). Vz Frč. 389. a násl.
, Pes, Kočka, Kuna, Medvěd, Puchol, Schd. II. 394., ^S. N. Bůh stvořil hovada, plazy, šelmy. Stele. Slon, obyčeji divnými zname- nitá š. Jel.
Š. =
padouch, zrádce, pod- vodník, taškář, čtverák, ošust, der Schelm, Schurke, Betrüger, Verräther, Gauner, Spitz- bube. Jg
. Byl za š-u držán. V. š
. od kosti; š. vybraná (na Slov. vyšívaná)
, profoukaná
, okovaná, našlapaná, natiapaná, špicovaná
. Vz Chytrý. Us., C
. Š. od narození, Er
. P. 410., vybíjaná (ferina lišák), prachovitá, na Mor. Brt.; š. sedlák (šelmovský). Km. Každá š. svůj cejch má (znamenaného se varuj). liš.
, Pk. Každá š. je poznačena
. Mt. S. To je šelma (chytrák)! Us. Dhn. Halej
, belaj můj synu. máš mamičku malenú. tatíčka hodného š-u falešného; Ja počkaj, počkaj, šelmo jakási, co sem se nastal u oken vašich; A já s tebú nepoplavu, ty seš šelma velká, otrhals nám marjánku, kerá modře kvetla: Dobre koně, dobry bič, ale šelma pohonič, de (kdy) ino (iná) konicky širovač, voli divča milovaé; To su šelmy ti pacholci, ješče se z nas vy- smejú. Sš. P. 202
., 243., 258., 516., 534. (Tč.j. Jest výlupek všech šelem
. Sych., Č. Selem komu nadávati. Us Dozrál š. na š-u. (Cf. Holič lazebníka drbe. Čert ďábla škube). Sych
. Pred pány smeká, před knězi kleká, přec š. velká. Vz Pokrytec. C. Kroju toho svěcení jest š
. od narození. Sych. Čím v íc kmotrů (strýčků), tím víc šelem
. Čím větší š.
, tím větší štěstí. Jaký je kdo š., i druhé za takové má
. Bern
. Jaký kdo šelma, tak o jiných smýšlí. Vz Zlý. Lb. Tak pán Bůh š-y tresce, abyse zlosynqvé (huiícfuti) káli. Bern. ..... Vz Štěstí. — Š.Jdi ty selmičko (ve smyslu něžném). Us. Sri. — Š. =
čas sehnu, čas šelmo vý =
moro od rána, mor ní hlíza, pestilentia, die Pest. V 16. stol. ještě obyč. Bdl., Jir. Na Mor. Š těla i duse. Jel. Pakli by hlad vznikl v zemi a šelma neb rez neb kobylky neb chrústi. BO
. — Jd
., Jád., Leg
. Š. a hlad. ZN. Poslal šelmu na Izraele. BO.