Šidlo, šidlo, šidélko, šidýlko
Šidlo, šidlo, šidélko, šidýlko, a, ši- delce, e, n. Snad lépe: šidlo, vz -dlo, Brs. 2. vyd. 225. Strsl. šilo, příp. -lo. Mkl. B. 99., 101. Na Slov. šidlo. Ht. Zv. 44. Šidlo od ši (šíti). Vz -dlo. Š. (sídlo, subula, ala). MV. Die Ahle, Pfrieme. Š. hranaté, hladké, třecí, Techn., hladicí, ševcovské, sedlářské, rýsovací. Kh., hrubé, podpatní, přešívací, okolkové, štepovací, obšívací, předpicho- vací (předpichovač), Šp. Železným šidelcem něco probodnouti. Ja. Řečí nikoho nepúchaj jako švec šidlem. Slov. Tč. Jest jako na sídlech (nemá stání). U Jižné. Vru. V Brodě koze nemajú, šidlem mléko jídajú, pantokem chléb krajajú, měchem drva ščípajů. Sš. P. 697. (Antichrist) šidla za nehty bíti. .. bude. Pass. 11. (Hý.). Nepopustím, kdyby kalená šidla padala. Us. Msk. Musím domů, by měla šídla padati, kdyby šidla padala, kdyby s nebe šidla padala (kdyby byla sebe větší nehoda. Vz Odhodlaný). Us., Sych., Šd. Cf. Jáť musím tam jíti, by palice letěly. Vz Nu- cení. Č. Srovnávají se jako š-a v pytli (vz Nesvorný); Budeť to tajno jako š. v pytli (vz Tajemství). C. Š. se v pytli netají (nezatají); Nemůže se š. v pytli tajiti; Marnosť a bláz- novství jako š. v pytli tajiti se nemůže; Š. v pytli a kurva v domě (nemohou se tajiti. Reš.). Jg. Skryté š. vykole sa z vreca. Slov. Tč. Vykukuje jako š. z pytle (svou uhlaze- ností se liší. Vz Uhlazený). Lb. Špičatý jazyk více píchá než šidlo. Slez. Tč. — Š., parus caudatus, die Schwanzmeise, Schnee- meise. Pdy. — Šidla — druh hrušek. Na Mor. Bkř., Kčr. — Š. = motýlice modrá, hadí hlava, callypteryx splendens, Frč. 147. Schd. II. 520; vodní panenka. D., Ja. — Š. = neposeda. Ty š., kdy pak se jednou usadíš? Us. Č. — Š., Schiedel. Š. nové a staré, vsi u Zákup. PL.