2. Šíř2.
Šíř, e,
šíře, e,
šířka, y, f. =
širokost, die Breite. Slovan, širja, latitudo, příp. -ja. Mkl.
B. 81. Š.
= rozměr menší na každé ploše, rozměr větší jest pak
délko
u její
. S. N. Jeho královstvie jest v dáli i na šíři neseznáno. Kat. 493 ,1848. To nemá větší šíře; ani prstu n
a šíř (zšíří), ani za nehet zšíří; povrchní š.
n. položitosť. V. Šíř nádoby
. D. V šíř se rozstoupiti; Voji rozehnachu sě v šíř. Rkk. Kámen dvou pídí z šíří
. Har
. Š. zeměpisná, hvězdy, severní, jižní; š. vlny (Welle); šířka slohu (rozvláčnosť). Stupeň, kruh šířky, celou šířkou
. Šm. Š. astronomická (severní, jižní) =
sfaerická vzdálenost nějaké hvězdy o
d eklip- tiky ; zeměstřední (geocentrická), béře-li se koule nebeské země; slunostřední (heliocen- trická), myslíme-li si slunce za střed koule nebeské, zeměpisná vzdálenost' místa něja- kého na zemi od rovníku.
S. N
. Š
. řemenú, die Riemenbreite; Teletina béře se na
tabuli do šířky a
do délky. Šp
. Š
. holénky, die Schaftbreite.
Nz. Š
. akkommodace (přizpůso- bení), die Akkommodationsbreite
. S. nůžek, das Scherenblatt. Vz Šířky. Nz. lk. Jde pěkně do š-y. Us. Bieše veliká š
. mezi nimi (inter- vallum)
. Bj. Petidcát v šíři a výš jeho na třidcet loket. BO. — Š. =
plocha, die Fläche, Abflachung. Sal. 204. 14.