ŠířitiŠířiti, šiř, šíře (íc), il, en, ení;
šlřívati =
širším činiti, breiton, ausbreiten, erweitern.
Jg. —
co: řeč. Bibl. Ať mnoho řeči neší- řím. Eus. Š. hrnec (na kruhu baniti, roz- háněti). Us. Dch. Nechci toho š., poněvadž i patrné jest. Žer. —
co k
omu. Sláva srdce mu šíří. Dhn
. —
co, se
čím: kov tlučením š
. D
. Něco řečí. V
. Š
. se radostí
. Troj. Š. učení mečem a ohněm, Us
., osvětu školami. Os. — (
se)
o čem. Šf., Dch. Šířil jste se o purismu slovném
. Kos. Ol. I. 100. Udá- lost', o níž tuto Lukáš se šíří. Sš
. L. 82
. Nebudu zde o tom š
. Har. O tom se nechci déle š. Ml. —-
se. Když jest viděla cierkev židovská, ano sě čtenie po všem světě káže a křest sě šíří. Hus III. 80
. —
co k
dy. Na krátkou dobu sice Galatia pod Amyntem hranice své šířila tak, že . . . Sš. II. 3
. -
co, se kde. Obyvatelé
v městě se šířili
. Zlob. Něco ve své řeči š. Štěstí.