Šiška, šišečka, šiščička, šištinkaŠiška, šišečka, šiščička, šištinka, y,
šišinka, f.,
šištice, e, f. Vz Plod. Š.
u rost- lin, conus, strobilus, der Zapfen. Vz S. N. Š. =
šách,
šál, plod množitý povstalý z je- hnědy samičí, jejížto šupiny zdřevnatěly a v jejichž úžlabíčku plody jsou ukryty. 8. sosen, smrků. Vz Rst. 157., 177., 502. Roze- znávají se trojí proměny: a)
šiška (vlastně) či
šáh,
šúta,
kruta, jejížto šupiny jsou neh- tovité n. čárkovité; b)
prchůvka, jejíž šupiny jsou homolovité spodinou vně položenou; c)
možicha, jejížto šupiny zdužnatěly, tak že šiška podobá se bobuli. Rst. 157. Šiška u stromů jehličích:
šutka, smolka. Pt. Šiška dlouhá
, válcovitá, visutá, přímá, šikmo od- stala, vejčitá, krátká, tupá, kulovitá. Čl., Kk. 59., 93. Š. borová, cipřišová, smrková, jedlová. Us. Borovice nese borové šišky. Kom. Nestojí za borovou š-u (za nic). Ros. Š-u borovou za to dostaneš. Sych. Má jej za borovou šišku (= neváží si ho). Lb. Dám to za š-ku borovou. Ctib. H. Za někoho ani borovou šišku nedáti. Šml. Lepší šišečka borová nežli pečenka lojová; Dyž tam do- jedeme, co tam jest (= jísti) budeme? ty šišečky z borů, co padajú dolů. Sš. P. 458., 459. (Tč.). Je-li na smrcích mnoho šišek, bude veliká zima. Kda. — Š.
na olších, na ořeších. V. Limbová š., die Zirbelnuss. Dch. — Š.
dubové, Knoppern, die Galläpfel. Ras.,
Sal. 228. 34. Šišky dubové sbírati. Slov. —
Š. =
palička rákosní, die Rohrkolbe. D. —
Š. =
co šišce podobno, länglicher Krapfen
(kobliška, runder Krapfen)
. Us
. S. z těsta,
smažená
. Šišky v másle smažené. Us. Hoř-
kých šišek někomu podati (plísniti)
. Koule.
Vrtí se co šiška na másle (na pánvi; o ne-
posedovi). Ros
. Má se jako šiška v másle
(vz Blahobyt). Č. —
Š.
másla, hrouda,
u Opav. :
oselkca (Klš.), das Butterwerk. Us.
Dch. —
Š.
hus
í u pernikáře, Gänseschiskerln.
Dch. —
Š-ky =
škubánky. Mor. Nl. Drmolí
češtinu na samé šišky. U Litomš. —
Š. =
na Mor.
holečka, knedlík, Kloss. D., Šm., Brt.
Francouzská š
. U Litov. Kčr. Řiekajú šorc
za zástěrku, knedlík za šišku. Hus I. 134.
Posud š
. = knedlík u Ronova. Rgl. —
Š.
husí (ku krmení husí), Stopfküchlein, Husu
šiškami krmiti. Kom. —
Š. = šišvorec (špína
s těla setřená v chomáčích), der Unflath. V
. —
Š-ky, mor.
paštrky, Mutterkuchenstücke. Us
.
Vz Ježíky. —
Š. Maže šišku
. Vz Opilý. —
Š., y, m., osob. jm. Tov., Tk. III. 68. Vz S.N.