Škoda
Škoda (zastaralé škůda), škůdka, y, f. Strsl. skada ze sked (šted) -|- a, defectus. Mkl. B. 38. Pol. szkoda, lit. szkada, iszkada, z germ. strněm, scado, scadho, střnm. schade, nněm. Schade atd. Vz Mz. 325. Š. = poru- šení nebo zkáza dokonalého stavu věci nějaké, zvláště ublížení tělu, rána atd., der Schade, die Verletzung o. Unterbrechung o. Störung eines vollkommenen Zustandes eines Dinges. Jg. Š. záporná n. negativná, lucrum cessans — zisk, jenž uškozením spravedlivého vlast- níka minul; š. kladná n. vzešlá, damnum emergens. MP. 196. Š. na osení n obilí, když kroupy potlukou; š. na moři. V. S. ohněm pošlá. D. Stane se š. na věci, když se v ni něco pokazí, poláme, roztrhne atd. Us. Sobě na š-du jednati; Poměrům pospoje š. se činí; Měl jsem š-du při tom; Nebude ti to na š-du; Š-dy něčím nabyti; Jaká to š.!; Měl jsem z toho jen samou š-du. Us. Dch. Dobytek šel do škody, je ve škodě (někde, kde š-du činí). Us. u Opavy. Klš. Š. námořská, die Havarie; Úpis o napravení škod; Svou š-du odhádati; Užitek i š-da jde na kupujícího; Náprava pro škody; Š-dy zvěří nad míru rozmnoženou způsobené; Vyvarovati š-dě, vorbeugen; Š-da myslivostí učiněná. J. tr. Vávra horného a horníky na š-du vedl (aby ji spatřili). Pk. Pastýř aby žádnému stádem n. dobytkem š-dy nečinil Zř. selské 1525. Pojištění škody od ohně; Kůže často š-du vezmou při sušení; Š-da, pokud se dokáže. Šp. Š-dy z příliš dlouhého močení, z příliš starých louhů. Šp. Já jsem se pěkně cizí š-dou kál. Us. Na tejto cestě na pokojnej olúpen sem a toho mám škodu velikú. Exc. Dobytek dělá š-u na osení (šlapáním). Š-a jest zmenšení, porušení, zohyzdění věci naší vlastní. Pr. měst. Š. od zvěři. D. Ve š-dě ležeti; býti na š-ách (š-dě vysazenu býti). Us. Š. od povětří, D., od povodně. Ta zima mnoho škody nadělala. Us. Přilož šátek ve vodě namočený na š-du (ránu etc.), rozpustí se krev. Čern. Na zdraví š-du udělati; bez š-y a ujmy (celý); nežádej zlých věcí, třebas s nejmenší škůdkou ctnosti; po vzaté š-dě opatrnějším býti; š-ou zmoudřeti; na životu a statku š-u nésti; š-u udělati, učiniti, způ- sobiti, komu nahraditi, přinésti; ke škodě komu býti; š-y zprostiti; samého sebe ke Š-ě přivésti. Někoho ze š-y viniti (učiněné). Kdož by se škodou obchod vedl? Kom. Š-du nésti na něčem (z něčeho, Us.); š-du na něčem trpěti (tuto frasi pokládal někdo v Bs. za špatnou ale neprávem). Br., J. tr. Hroznou š-u nad nimi učinichu. Troj. Bez š-dy mého práva (bez ublíženi); Hrozných škod někomu nadělati. Ros. Š-u něčeho míti (al. vzíti). Dal. Někomu na statcích š-u činiti; Byl tam na š-ách (škodu tam činil); To nic na.š-u není, že jest cizozemec. Háj. Nebude vám na škodu, přijmete-li ho do spolku; Které š-dy vzešlé nahraditi se uvo- lujeme. Sych. Škodu z něčeho vzíti. Pref., Fiav. Ve š-dě vzaté (trpěné,Jg.). Jel. Š-u zabaviti (odvrátiti). Berg. Š-dn napraviti; bez Š-dy zachovati; znamenitá š.; někoho chváliti se š-ou jiného. D. Š-du na zdraví, na dobrém jméně, na, statku, na jmění tr- pěti, nésti, vzíti. Us. Škoda se děje na stat- cích atd. Us. Od zvěři š-u vzíti (raněnu býti). Cyr. Co na š-du? Do škody přijíti. Us. Škodu někomu skládati (nahrazovati). Ms. pr. ús. Ze škod někoho pohnati; š-dy útratní, nákladní; všecky škody a útraty navrátiti. Zříz. Ferd. Jestliže škoda vzejde tovaryšstvu příčinou některé jedné osoby, ta bude sama povinna takovou škodu pod- niknouti. Pr. měst. Š. útratní = útraty. Nz. Š. vzatá, na poli, ohněm způsobená n. od ohně, lesní, od vody, od zvířat, nákladní (ná- klady), soudní; š. (výlohy) v příčině nemoci; na š-du a ujmu toho, kdo nepřijde; pojišťo- vatelna pro š-u od ohně; spis o shledaných š-ách; popsání škod; důchodům obecním ke škodě; š-dy prokazovati (likvidovati); š. na věci nedbalostí vzniklá; š. na lodi; š-du na něčem učiniti, ceniti; někomu š-du napra- viti; náhrada, náprava, napravení š-y; radosť z cizí š-y; na zisk i na škodu, k zisku i ke š-ě. J. tr. Š-y požárně (od ohně); pád a š-u vzíti; k pádu a ku š-ě přijíti; náprava pro š-y (Vergütung). Nz. Býti komu na š-u. V. Š. chudobu, chudoba bídu spósobuje; Jazyk činí velkú škodu, ačkolivěk jest malý; Z tiché vody mnoho škody; Víno pité s vodú ne- učiní škodu, víno bez vody vede do š-dy; Vlastní zisk mnohým jest ku š-dě; Pokušení ku š-dě není; Š-dy malé nedbej, kdy zisk velký přindě; Jak chceš ze škody zisk mít, musíš ve škodě trpělivým být; Jak máš jakú š-du, vzhledni na příhodu; Od jednoho mlýna zrážať na druhý mlýn vodu, jest jed- nomu osoh Činit a druhému škodu; Někdy je i pravda na škodě tomu, kdo ji nezpů- sobně vloží na zlém místě. Mor. Tě. Budeš vesele živý, jak si v škodě trpezlivý; Dobre sa ti nevede, snaď si sám na škodě; Kdo čistú vodu do blata leje, kalí vodu, tak kdo dobré se zlým míšá, mravom činí škodu; Neoblubuj, čo by mohlo ku tvej škodě býť; Každý radněj škodu snese, než své potu- pení. Slov. Tč. Prednieslo žalobu, že má velkú škodu. Sl. ps. 17. Š. bylo toho (m.: byla. Vz Věta bezpodmětná). Něbyla sem doma, potkala mne š, měla sem milého, vzala mi ho voda; Nestaraj sa děvče ty, š. sa ti zaplatí, za ten žbán dukát dám; Dyž krávy do š-dy zašly; Ně tvoja děvucho, ně tvoja škoda, zaplaéim ci ja ju baj tolaroma; Nedělej si š-dy, schovaj košulenku, až já přijdu z vojny; Udělali š-du hroznó, uřezali kapsu práznó. Sš. P. 117., 163., 528., 565., 584., 686. (Tě.). A bojíce se škod připoví- dali se sami k těm vinohraduom; Tehdy přišel-li jest k jakej škodě, žádnému o to prorokovati nemůže než sám sobě; Praví Šrámek, že skrze to za 300 zl. škody vzal; Doufám Bohu, že mi to k š-dě nebude ani právu mému; Kterak se jemu š. stala veliká i jiným dobrým lidem od Davidky židovky a to skrze oheň; Také můž každý znáti, že bych sám sebe v takovú znamenitú š-du uvésti nechtěl, abych sě sám vypalovati jměl; Aby mu tu š-du opravil; On škodu peněz z té truhlice ztracených opraviti mo- sel; A nás skrze to k velikým škodám a nákladóm připravil; Petr jest tu š-du na- praviti povinen; Co se piva týče, tak že ona v té škodě nenie nalezena, ani která jistota té škody při ní; I stala se jest Vaň- kovi š. v tom varu piva, že jemů v pivo nametali cibule a jiné nečistoty; Lál jest v svět, kto by jemu tu škodu učinil, žeby nebyl dobrý člověk než zhúbce statku jeho; Jmá-li jemu fojt náš ten kuoň, kterýž se u něho zabil, zaplatiti, čili jmá v tej š-dě tak ustati; Nalož jedné (— jen) a ja chci o to pracovati, uzřieš, že nám š-dú nebude; Ku š-dám nás připraviv odešel. NB. Tč. 28., 32., 55., 83., 87., 124., 127., 176., 198., 214., 269., 272. A na to víc nemyslili, by jim ten vršek měl býti ku š-dě; Š. stala se na le- sích. Let. 188., 208. Š. se ti nahradí; Ne- bude vám to ke škodě. Er. P. 113., 315. S nimi jezdil na naše škody. Pč. 29. Musil bych toho š-du vzíti; Někomu na škodu se poraditi; Š-du v něčem vzíti; Na něčí š-du se oddati; Š-du od někoho míti. Dal. 29., 95., 76., 117., 147. Mnoho g-dy učini v ko- ních i liudech. Dal. k. 12. Aby právo učinili, pravé š-dy polepšili. Dal. Aby pověděli, že mohú (malomocní) bez škody obcě v obci bydliti; Tak boj ztracují a š-du velikú berú; Nedajte ze svých panství na svú š-du ven ze země nositi; A tak Š-dy prvnějšie zisky potomními nahrazují; Každý hřiech jest ku š-dě sboru svatých v zemi; Co platno člo- věku, získá-li vešken svět a. své duši š-du vezme anebo na duší utrpí?; Š. by mohla pro kletbu vzniknúti. Hus I. 30., 170., 470., II. 265., 310., III. 167., 229. (Tč.). Vezmú v duši š-du. Výb. I. 233. Š-du podniknouti, na něčem vzíti. Bart. 2. 27., 4. 32. Aby sě v tom domu z náhlej smrti i ot hromu ijednej škody nestalo. Kat. 3372. Ke š-dě přijíti. Alx. S-du vzíti. Alx. 1125., Smil v. 1508. Své hrozné š-dy nevidie. Smil v. 933. Mnoho zavésti může hejtman, což zemi na škodu býti nemůže. Žer. 344, Dobytek na škodě mu zajal. Vl. zř. 477. Na š-du řádům zem- ským býti. Zř. F. I. Neodbyv jeho z jeho škod; Toho naň chci dovésti dskami a opo- vídám š-dy; Na tom mi jest učinil š-dy za 80 hř.; Vzal jsem pro ně za 30 hř. škody, Š-dy vzal pro toho dluhu nesplnění; Učinil mi na tom š-dy za tisíce hř.; Ze škod od- povídati; Ale chci škod naň jeho listem dovésti; Pohnal mě ze škod a z těch mne nevyvadil; Bez jejich obú š-dy; Má škod odbyti; Což by pro to škoden byl pro ty peníze, že má jeho škoda býti; Jemu na jeho zboží š-du učinil jímáním atd.; Toho jsem škody vzal za 200 hř.; To zaplatili bez mé š-dy; Těch škod chci dovésti svými listy; Škoď těch nezaplatil; Š-dy opovídá na oba; Bera o to rozličné škody; Já ne- chtěcí větší škody vzíti musila jsem platiti v židech ze svého věna; Slíbil mi odvaditi mě bez mé vší š-dy; Neměl škod zapsáno; K větším š-dám přijíti; Těch škod poklá- dám za 60 hř.; O to mě pohoní a ku ško- dám připravuje; O to jsem já vzal o 60 hř. škod; Ty škody, kteréž úředníky vyvede Václav, ty má jemu Ješek napřed dáti; Skrze to veliká š. se mi děje; Upomínal jsem jej, aby mi mé š-dy odložil; Na tom nám velikú š-du činí; Je zbita až do krve, že jest hrubú š-du na svém životě i na své hlavě vzala; Mně od něho š. se děje; Na Bechyni za škody odbýval svých hostí. Půh. I. 128., 130., 148., 167., 168., 242., 261., 292., 309., 314., 341., 352., II. 11., 32., 55, 90., 192., 104., 110., 118., 140., 299., 357., 358., 381., 383., 388., 418., 431, 499., 588., 591. (Tč.). Z božieho dopuštěni hromem š. se stala neb kterú jinú bezelstností. V. Potom se ukáže s ziskem-li či se škodou bude. Cr. K veliké š-dě a závadě obce: té. Bart. Š-du dokázati; Ke š-dě se táhnouti; Š-du odvrátiti. OZ. č. 363. Pakli otpovie, že die: Nevěři tomu, že toliko š-dy vzal, tehda . .; Před otpovědiú móž poslóv prositi, z které by dědiny nebo dvora nebo z kterého miesta by š-du přijal, Schaden nehmen. Kn. rož. 117., 247.: Původ neprokáže-li žaloby, podlé práva nic neobdrží, než ještě š-dy straně vynahradí; Škody outratní obyčejně se zbí- hají mezi přespolními; domácí toliko ze škod nákladních se viňte. Kol. 12., 37. Jestližeby kdo ze stavu panského aneb rytířského jakou š-du na osobě nebo na statku komu učinil. Václ. VII. Ze ten plat svrchupsaný já na- předpsaný i erbové moji mám z těch lidí vybírati a jej kupitelům našim předepsaným na P. posýlati a v jich moc klásti svým ná- kladem a prací i na svú škodu. Tov. 146. Přistoupiti k tomu, k čemuž ani náchylen ani způsoben nejsem, s větší škodou nežli prospěchem by mi býti muselo. Žer. Ktožby š-dy útratné provodil; Půhonové ze škod útratných; Š-dy, kteréžby proto vzal a je provedl vedlé práva. Vl. zř. 277., 295., 300. Když komu půhon zdvihnou, když z městské věci požene, má hned ve dvú nedělí škody před menšími úředníky provésti; pakli ve dvú nedělí neprovede, přijde o ty škody; Š-dy útratné jsou přisouzeny na hospodyni. Nál. 213., 214. Jakož posud mohli sú se ohrazovati, aby ve škodu některakú nevešli ze své strany; S. vzniklá, der erlittene Sch. CJB. 383., 385. Pokudžby právům a svo- bodám na š-du a ublížení nebylo; A bylo- liby to komu ke š-dě; Tomu rozsudku má dosti učiniti a k tomu škody a náklady té straně, kterážby obdržela, zaplatiti; Že pro takové š-dy ani purkrabové žádné š-dy ani ujmy na statku ani na cti míti nemají; Ten má původoví škody pro tu při vzaté na schválení úředníkův . . . zaplatiti. Zř. F. I. A. IV., XX., B. XVIII., XXIX., C. XIII., XXXII. A dotčený puovod i o škody (Ge- richtskosten), tudíž o ten zatykač přijde; Jestližeby kdo chtěl pohnati kromě škod útratních a nákladních. Zř. F. I. C. XII1., XXXII. Toho ke škodě sirotčí učiniti ne- móž; Léta od krále daná nemají jemu ke škodě býti; A proto jest škodu vzal na roz- ličných základech, hotových penízech, na rozličných stříbrných klenotech za sto hřiven stříbra; Že jemu učinil š-du svú mocí bez- právně na jeho dědině. O. z D. A jestližeby pak původ k těm škodám před úředníky nestál, tehdy . . . .; Obrání-li se pohnaný, můž o ty škody útratní poručníka k prů- vodům těch škod udělati. VI. zř. 295., 7.42. Na veliké skrácení a škodu měšťanů praž- ských; děje-li se komu š., ten k druhému o to domlouvati se má; stala se škoda do- bytkem. Br. Do škody někoho přivésti; š, z protahování pošlá; svou š-u na žalovaném postihnouti: Jistota pro š-du; na škodu ně- komu býti. Řd. Kdož proti komu práv zů- stane (buď nálezem, buď právem staným, buď přísahy vykonáním), odsouzeného ze všech škod poháněti může; Každý může toho, proti komu práv zůstal, ze škod spravedlivě vzatých pohnati; Každý může škody, ku které jest skrze náklady přišel, nebo ku které svévolností odporníka při- praven byl, na něm a na statku jeho beze vší škody své postihati; Odsouzený škody všecky i všeliká přičinění slovy, skutkem, řeči n. moci učiněná napravuj; Ze škod, neopovíš-li jich v summě jisté, viniti ne- můžeš; Š-y zbytečné se nepřisuzují; Š-y od práva se změniti mohou; Když se oběma stranám nálezem něco přisoudí, strany tyto nemohou sebe ze škod viniti; Škody mají býti zdviženy, kde se jedním nálezem oběma stranám přisuzuje (Vš.). Pr. Š-y nemírné a svévolné (výlohy); š-u (svou příliš) ceniti, podniknouti, podstoupiti; To mu na Škodu není; Kdo se ke škodě zná; Kdo ve při padne, š-dy nahrazuj; ,k ujmě a ke škodě důchodův obecných; Utratní š-y povolují se nejvíce na 3 koně; Pod uvarováním škod; Š-y a zisku účastný; Š. od hovada pito- mého ; Po vykonaném trhu (koupí) jde užitek i š. na kupujícího; Děje-li se komu š. Er. Š. na někoho přišlá; náhrada za š-u. Řd. S. z požáru, finanční, obecní, od krupobití, válečná, zvěří způsobená (od zvěři); š-du počítati, vyšetřiti; Pojistné (pojišťovna) pro š-u z ohně; seznam škod; pojistné na š-y od krupobití; náhrady škod vpádem nepřá- telským učiněných; někoho ve škody při- vésti; odsouditi koho k náhradě (k nahra- žení) škod; pod uvarováním dalších škod; Š. živlem učiněná n. živelní; náhrady za š-y živelní; žalovati na někoho z učiněné š-y. Šp Užitek kdo čekáš, neodpírej š-ě; Kde jest užitek, tu jest i š. a břímě; Zisk beze š-y druhého býti nemůže; Nechtěj bo- hatnouti cizí š-ou; Š. vinného stíhá a na vinném se dopomáhá; Kdo ve při padne, š-y vzešlé straně druhé zaplať; Původ přes- polní o š-y uruč. Rb. O nahražování škod; co byla š.; kdo měl š-dy platiti; o škodách nedbalostí, hovadem cizím n. žertováním způsobených vz Rb. str. 204.—207; 273; o š-ách a nákladech soudních; kdo měl tyto š-y druhé straně platiti; kdy se š-y nepři- suzovaly, vz Rb. str. 133—134. (v strčes. právě). Vz Vš. 570. O škodách, za starých dob se stalých vz Tk. II. 338. Škody opo- vídám, damna publico, die Unkosten an- kündigen. Škody se kladú a opovíďaji proto v póhoních, jestližeby jich položeno ne- bylo, potom by z nich pohnati nemohl. Tov. k. 37. Neb ty š-dy, ku kterýmž při- pravíš pohnaného, zase z nich po odsúzení pohnán jsa, všecky opravovati musíš. Vš. 99. Hloupý přítel bývá více na škodu nežli moudrý nepřítel. Kmp. Blázni a pošetilci nebývají moudří než svou škodou. Ib. Po š-dě člověk nabude rozumu. Msk. Kto má š-du, má aj posmech. Mt. S. Máš-li z čeho š-du, nestarej se o posměch; Kdo má š-u, o posměch se nestarej; Lepší je š. nežli zlý užitek; Zisk a š. spolu choďá; Lepší
š-du míti nežli ji činiti. Mor. Tč. Ku škodě
ještě posměch bývá. Us. Dch, Malé škody
jak veliký zisk. Žal. 130. Š. í hloupému
někdy oči otvírá. Pk. Čí promeškání, toho
š.; Dávať a nebrat dvojí škoda. Sk. Malá
š. rovný žel. Vz Žel. Lepší malý zisk než
veliká š. Vz Zisk. Lb., V. Š. vtipu dodává
(vz Vystříhati); Lepší škodka nežli škoda;
Málo dáti hanba, mnoho š.; Škoda příliš
dobrým býti. Č. Mol v drahém rouše, živá
ryba na suše, vlk mezi kozami, žák mezi
pannami, kozel v zahradě, Němec v české
radě: můž tomu každý rozuměti, že ty věci
bez škody nemohou býti. Prov. Šťastný,
kdo cizí příhodou vystříhá se před svou
š-ou. Horný. Kdo chce v domu š-y zbýti,
nedej jiskře ohněm býti. Dal. 16. Po slibu
š-y čekej. Škoda zisku nenese. Ros. Vz
Ukázka. Strany přísloví, vz ještě: Havel,
Hoře, Čupřinky, Léčka, Opáliti se, Polízaná,
Psota, Podolek, Prst, Spáliti se, Svatý, Učení,
Ucho, Víra, Zčerniti se a hlavně: Prodělání.
Š. čeho (gt. příčiny). Š. krásy, kde rozumu
není. Vz Žena. Lb. S. mého milého, neměla
sem nad něho; Š. ti (== tě) panenko, š. ti
nastokrát; Š. je ho, š. podnes, co mě dával
seno, oves; Utopil se, š. ho, přišla, vodinka,
vzala ho; Ach š., přeškoda pavího pérečka,
že sem já ho polámal, ale je škodnější mojej
najrnilejší, že sem já ju oklamal; Š. tebe
vyšívanej šátku, ztratila sem od synečka
lásku; Š. tě šohajku, že za vodú býváš, voda
lávky vzala, ty k nám nechodíváš; Pře mé
milé vlasy, š. vaší krásy, že já vás zavit
mám do rócha bílýho; Š. tě lipečko, spadnó
s tebe listí; Košute, Košute, š. tvoje kráse,
že ti vyškubali v Temešváru vlase; Ej š.
mého manžela! kde sem ho smutna poděla V
Sš. P. 121., 149., 174., 180., 301., 305., 347.,
444., 549., 586., 664. (Té.). Š. toho druha
dobrého. Dal. 25. Š. jest takého diela. Výb.
I. 140. Š. velkých prací, kde malé stačí.
Pk. Š. toho. Us. Malá jich bude š. Bř. Jest
ho š. D. Škoda zubů, že jimi ořechy louskáš.
Š. toho člověka. Us. Š. těch krásných časův.
Us. — Š. oč, o koho. Š. o tu tvou krásu;
Jest o to škoda; O to š-dy vzali; Pro to
jsem š-dy vzal o 300 hř.; Š-dy o to roz-
ličné bráti. Půh. II. 3 , 42., 176., II. 179.
(Tč). Š., přeškoda o tu tvoju krásu. Zpěv.
1. 26. Dle Brs„. 2. vyd. 242. lépe: š. čeho.
Cf. Líto. — Š. = nemoc průtrží vzniklá
ku př. průtrž pobřišní, der Bruch, Laib-
schaden. On má škodu. U Náchoda. Hrš. — Š., ellipticky. Škoda, že nepřišel. Škoda tím si hubu trhati. Ach škoda, přreškoda! Us. — Š., y, m., osob. jm. Š. Jos., slavný prof. medic, kliniky ve Vídni, zemřel tamtéž 13/6 1881.