Šlapati
Šlapati, šlapám a šlapu; šlapiti, il, en, ení; šlapnouti, šlápnouti, pnul a pl, ut, uti; šlapávati = slapem jíti, den Schritt treten, treten; hnáti, stíhati, einem zusetzen, ihn verfolgen; nohama tisknouti, treten, nieder- treten. Jg. — abs. Dej pozor, kam Š-neš. Kams to šlápl? — co: víno, hlínu, zelí, D., dlažku š-ti. Kom. Než bych Němcu věnec dala, radši bych ho roztrhala, vraným ko- ňům šlapat dala; S Bohem buďte rajno- chovské kopce, už vás šlapat nebudu; Je ce3tička ušlapaná pod našem oknem; kdo ju šlapal než můj milé, dyž mě volal ven. Sš. P. 305., 455., 245. (Tč.). Že můj milej šlape cestu za jinou. Er. P. 219. Svou česť š. Us. Dch. Š-ti měchy, die Bälge treten. Dch. Ten už nebude dlouho š. trám (brzo umře). Us. Rgl. Jak pak nemám přežalostná plakati, když tě vidím husté bláto šlapati. Sl. ps. 249. — (komu) kam: někomu na paty, Br., na nohu š. Ml. Šlapati na červa, D., na hada. Někomu nohou na krk š., vz Nevděčný. Země, na nižto šlapí noha tvá; Miesto, na kteréž šlapí stopa vašie nohy. BO. Šlap si na své (nohy). Us. Dch. Vždyť mně jinej š-pe zas na paty; Tam jí na krk šloupil. Er. P. 228., 488. Š-pati si na rozum (nemoudře mluviti n. jednati).Us. Šd., Šg., Mg. Šlápni mu na krk! Us. Šd. Š-ti ševci na krk (šmaťhati). Us. Mg. — (se) po čem. V. Po ovoci. Us. Před svině nemáš perel metati; rovně po nich, co po blátě, budou šlapati. Rým. Šlapali po cestě. BO. Šlapati ševci po krku (šmaťhati). Us. Vrů. Šlapati se po lúce, po trávě, schlendern. Na Ostrav. Tč. Kdo se šlape po mém hrobě, nedá mne v hrobě pokoje? Sš. P. 95. Kdo to šlape po mém hrobě? Er. P. 469. Přindi sa po- dívat, až sa bude šlapat po mně vraný kůň. Sš. P. 593. Šlape ji po ni (sukni) syneček švarny; nešlap mi po ni, nezjednals mi ji. Sš. P. 752. (Tč.). Jakoby mi šlapal po mém srdci. Er. P. 199. — čím co, kam. Šlapati něco nohou. V. Nevšímavou stopou šlapou tě a kopou; Vítězové šlapali nohama na hlavu přemožencovu. Sš. Bs. 2., 1.148. (Hý.). Mám k tomu mlčet, když vidím, že má slova nohama šlapeš? Us. — kde. Šlapati u hrn- číře, v dílně hlínu. „Dch. Š-e trávu na mém hrobě. Er. P. 468. Š. kůže v kádi nohama. Us. Šp. Šlape rychtáři po mezi (šmaťhá). Us. Bdl. Čo si nám šlapával pod okénkom blato. Sl. ps. 110. —jak dlouho. Mám dobře š-pat tři hodiny domů. Us. Šd. — jak. Z ticha š. (kráčeti), leise treten. D. — se. Já se šlapu, moja milá, jsi-li ty ke mně upřímná. Sš. P. 95. Vz Šlapati (se) po čem. — (co) kam: zboží do sudu š. D. Šlápl do bláta jednou nohou. Šlápl přes mez za hada, mezi ovoce. Us. Ej Nežerte mu nožiček, co k nám šlapaly chodníček. Sš. P. 92. Můj věrný syneček, nesmí on šlapávat k našemu (domu) chodníček. Sš. P. 236. (Tč.). Š-pati bláto do čepice. Er. P. 60. Šlapátko, a, n., vz Šlapadlo.