ŠlapatiŠlapati, šlapám a šlapu;
šlapiti, il, en, ení;
šlapnouti, šlápnouti, pnul a pl, ut, uti;
šlapávati =
slapem jíti, den Schritt treten, treten;
hnáti, stíhati, einem zusetzen, ihn verfolgen;
nohama tisknouti, treten
, nieder- treten. Jg. —
abs. Dej pozor, kam Š-neš. Kams to šlápl? —
co: víno, hlínu, zelí, D., dlažku š-ti. Kom. Než bych Němcu věnec dala, radši bych ho roztrhala, vraným ko- ňům šlapat dala; S Bohem buďte rajno- chovské kopce, už vás šlapat nebudu; Je ce3tička ušlapaná pod našem oknem; kdo ju šlapal než můj milé, dyž mě volal ven. Sš. P. 305., 455., 245
. (Tč
.)
. Že můj milej šlape cestu za jinou. Er. P
. 219. Svou česť š. Us. Dch. Š-ti měchy, die Bälge treten
. Dch. Ten už nebude dlouho š
. trám (brzo umře)
. Us. Rgl. Jak pak nemám přežalostná plakati, když tě vidím husté bláto šlapati. Sl. ps. 249
. —
(komu) kam: někomu
na paty, Br
., na nohu š. Ml. Šlapati na červa, D., na hada. Někomu nohou na krk š
., vz Nevděčný. Země, na nižto šlapí noha tvá; Miesto, na kteréž šlapí stopa vašie nohy. BO. Šlap si na své (nohy)
. Us. Dch
. Vždyť mně jinej š-pe zas na paty; Tam jí na krk šloupil. Er
. P. 228
., 488. Š-pati si na rozum (nemoudře mluviti n. jednati).Us
. Šd
., Šg., Mg. Šlápni mu na krk! Us. Šd
. Š-ti ševci na krk (šmaťhati)
. Us
. Mg. — (
se)
po čem. V. Po ovoci
. Us
. Před svině nemáš perel metati; rovně po nich, co po blátě
, budou šlapati. Rým
. Šlapali po cestě. BO
. Šlapati ševci po krku (šmaťhati). Us. Vrů. Šlapati se po lúce
, po trávě, schlendern
. Na Ostrav. Tč. Kdo se šlape po mém hrobě, nedá mne v hrobě pokoje? Sš
. P
. 95. Kdo to šlape po mém hrobě? Er. P
. 469
. Přindi sa po- dívat
, až sa bude šlapat po mně vraný kůň. Sš. P. 593. Šlape ji po ni (sukni) syneček švarny; nešlap mi po ni, nezjednals mi ji
. Sš. P. 752
. (Tč.)
. Jakoby mi šlapal po mém srdci. Er. P. 199. —
čím co, kam. Šlapati něco nohou. V. Nevšímavou stopou šlapou tě a kopou; Vítězové šlapali nohama na hlavu přemožencovu
. Sš
. Bs
. 2., 1.148. (Hý.). Mám k tomu mlčet, když vidím, že má slova nohama šlapeš? Us. —
kde. Šlapati u
hrn- číře,
v dílně hlínu
. „Dch. Š-e trávu na mém hrobě. Er
. P. 468
. Š
. kůže v kádi nohama. Us. Šp. Šlape rychtáři po mezi (šmaťhá). Us. Bdl. Čo si nám šlapával pod okénkom blato. Sl. ps. 110. —
jak dlouho. Mám dobře š-pat tři hodiny domů. Us. Šd. —
jak
. Z ticha š. (kráčeti), leise treten. D. —
se. Já se šlapu, moja milá, jsi-li ty ke mně upřímná
. Sš. P. 95. Vz Šlapati (se) po čem. — (
co)
kam: zboží
do sudu š. D. Šlápl do bláta jednou nohou. Šlápl
přes mez
za hada,
mezi ovoce. Us. Ej Nežerte mu nožiček, co k nám šlapaly chodníček. Sš. P. 92. Můj věrný syneček, nesmí on šlapávat k našemu (domu) chodníček. Sš. P
. 236. (Tč.). Š-pati bláto do čepice. Er. P. 60.
Šlapátko, a, n., vz Šlapadlo
.