2. Šlem2.
Šlem, u, m
., z něm. der Schleim,
na povrchu usazená špína n.
nečistota zvl. slz- kosí na něčem, vz Osliz. S. na jazyku, hlen. Rudnatá usazenina. Vz S. N. — Š. =
vodo- krevnosť, bí
lá n. vodnatá krev, der Schleim, Flttss. Kom. J. 272. — Š =
bahno, kal Vyvážejí z louže š. Us. u Plz. Prk.