ŠpicŠpic, i,
špice, e,
špička, stpička, špička,
špičička, y, f. (zastar.
špic, u, m.,
spic, i,
stpice, e, f.), němec, z lat.
spica. Mz. 332.
Š., apex, die Spitze, konec dílu nějakého naproti zpodině. Rst. 503. Vz
Osť, Ostrč. Špice u kiasu:
osina, V., Ros,
pužina, Šp.; š. ševcovská n. pouze
špice, V.; š. hory:
vrch. V. Š. vojska = přední čásť. Br. Špička nebozezu:
pochop, zdi:
cimbur, cimbuří, úhlu:
vrchol, lodi:
předek. Šp. Špic, špice, špička u nože; se špic nože. D. Krondle o třech špicech; Psí obojek se špicemi n. jehlami. Br
. Špicí meče někoho probodnouti
. Br
. Š-ka vlasu, Us
., u vidlic. Har. Špice = roh jelení
. D. Na špičku se dostal. Vz Nebez- pečenství
. Č
. Špička u života, u
tílka. Šp
. Po špičkách (nohou) choditi. Šm. Špička polemiky bude obrácena proti soustavě or- ganisace zvířectva atd.; Ulomil špičku do- mněnkám — german
. Vz Ht. Brs. 285. — Š.
vojska =
přední část. Br. Na špici on sám vévoda bojoval. BO. Zjednav špici k boji (aciem instruxit)
. BO
. Bezpečněji za jinými státi než na špici. Dl. Na špici státi
. Alx
. 1116
. Na špici je postavil, aby jimi šik nepřátel rozrazil; Všude sám na špicu byl. V. Vlasta se statečnějšími v předním špicu byla. Háj. — Š. =
špičák, nosatec, die Spitz- haue. Kamenný špic křížový (ve mlýně); š. kamenická. Us. Š- ocelovaná. Us. —
Špice u kola vozního (= paprslek), která píst (hlavu, mor.)
s loukoťmi spojuje, die Speiche, Rad- speiche, radius. Vůz má kola z pístu, špic 12, loukotí 6 a toliko též šínů složená. Kom. J. 457. Paprslkové u vozního kola
špic
e, v mlýn- ském
ramena slovou. Kom. Špice nabíjeti, potloukati; podvláčeti (aniž se loukoť ro- zebere). Sp. Co sobě vyžádal, to mu udě- lali, hlavu na špic dali, kolem ho lámali. Sš. P. 137. --
Špice =
úštěpelc, das Stichel- wort. U Olom. Sd, Vz Špička. —
Špic. Má špic (jest opilý)
. U Jižné. Vrů. Vz Špička. —
Špic, e, m., osob. jm. Vz Tk
. III. 18., IV. 59. S
. N.