Šťáva, šťavka, šťavičkaŠťáva, šťavka, šťavička, y, f.; instr. šťavou, vz Brána. Š. =
míza, der Saft. V, 144. Š-vy (hurnores) jsou podstatné kapalné nebo docela tekuté součástky těl organic- kých sloužící nejvíce k jich výživě
. Roze- znáváme š-vy
bylinné (succus) a šťávy z
ví-
řec
í. U
rostlin jest to hlavně
míza. Š-vy zvířecí: voda zvířecí (blastema, cytobla- stema), míza (chylus), š-vy vymíšené (se- creta, excreta: sliny, žluč, střevní, břišní a žaludeční moky, semeno, mok předstojnice, mléko, mok oční, maz ušní, slzy, sliz oční, pot, moc, lejno atd.). Vz S. N
. Š. v rostl.
sok, succus, der Saft, všeobecný název všeli- jaké kapaniny uvnitř v rostlinách jsoucí n
. na povrch vytékající
. Š. oblanová, cambium, das Kambium. Rst
. 70. Š. sklípková, liquor cellularis
, der Zellensaft, kapanina jako voda čistá ve sklípcích nikdy nescházející. Rst
. 7 , 503. -- Š
. stromová, koniklecová lihová, hroznová (víno), z máku pro spaní, mlíčná z jahůdek, Rostl., D., Us. (Jg
.), žaludková (Magensaft), Krok, výživná (zažitina, Nah- rungs-), mléčná (mléčina, Milch-), Pž.; ze švestek při sušení jich se vyvíjející:
kecanda, kocanda, kyndule, š. stromů:
míza, miska, míždí, Šp.; akacová, pravá n. aegyptská, alkermesová, bezová, borovičková, bylinná, citronová, jalovcová, lociková, malinová, trnková, Kl., rivisová. Us. Š
. buněčná, ža- ludečná. Vz Schd
. II. 154., 353., Kk. 5. Š
. ovocná
, od pečeně, k pečeni (der Braten- saft), prsní (lék). Us. Dch. Š-va jablková, jahodová, octová, pomerančová, třešňová, višňová. Hsg. Š. rakoviny, der Krebssaft; mikterová. Nz. lk. Š. čeřená, lučená, der Scheidesaft. Pta. Vz
Tresť. Kadidlo, pry- skyřice — jsou šťáva (míza stromů jistých). Kom. J
. 124
. Mízu, šťávu pouštěti
. Šp
. Ne- hledej na šťávě loje (cf.: na žábě chlupu). Smil
. Usmíval se naň jako vlk na šťávu. Dělati někomu na něco šťávu (sliny
, lasko- minu. Vz Mlsný). Č. — Š., na Hané =
zel-
nic
e, der Küchengarten. — Š., na Slov
. ==
šťáv, šťovík. Plk. Vz Šťavel.